Čití je proces zdola nahoru, díky kterému zrak, sluch a čich přijímají a předávají vnější podněty. Vnímání je zase proces shora dolů, kdy naše mozky informace organizují, tlumočí a uvádí do kontextu.Rozdílový práh je nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů. Ernst Weber zjistil, že se nejmenší rozlišitelný rozdíl mezi dvěma podněty mění v závislosti na velikosti standardního (výchozího podnětu).Schopnost vnímat počitky a rozlišovat jejich intenzitu. Zjišťovat tak stav vnějšího i vnitřního prostředí. Čití je proces získávání jednoduchých informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulzů, které mozek dále využívá.

Co je to kognitivní procesy : Kognitivní proces se často používá jako synonymum pro duševní proces. Podle toho, jak člověk informace z interní a externí reality zpracovává, se procesy děli do základních kategorií: vnímání, paměť, učení, představivost, myšlení (spolu s tím i tvořivost), pozornost a řeč.

Co to je smyslové vnímání

Smyslové vnímání se děje pomocí smyslových orgánů. Lidé mají pět smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat, ke kterým využívají příslušné smyslové orgány. Výsledkem vnímání jsou počitky a vjemy, které jsou sumou několika počitků.

Jaké jsou druhy vnímání : Druhy vnímání:

vnímání formy (úzké, široké, ploché, oblé.) Při vnímání tvaru se uplatňuje zrak a hmat (pohyby očí, a hmatová zkušenost). Vnímání velikosti je zabezpečeno zrakem a hmatem. Velikost předmětů je odvozována podle velikosti jejich obrazu na sítnici s pomocí předchozí zkušenosti.

Smyslové orgány jsou orgány, které vnímají a přenášejí podněty. Mezi lidské smyslové orgány se řadí oči, uši, kůže, nos a ústa. V těchto poměrně komplikovaných orgánech se nacházejí odpovídající smyslové receptory, které zprostředkovávají zrak, sluch, čich, chuť a smysl pro rovnováhu.

Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.

Co je to porucha kognitivních funkcí

Kognitivní poruchy se projevují postižením různých kognitivních domén. Nejčastěji bývá zhoršena paměť, dále např. exekutivní (pláno- vání, organizace) a zrakově -prostorové funkce či řeč.Slovo kognitivní je odvozeno z latinského cognoscere – poznávat a cognitio – poznání, poznatek, seznámeni se. Kognitivní psychologie tedy „Studuje procesy, jimiž člověk poznává sebe samotného a okolní svět. “ Konkrétně zkoumá přijímání, zpracování a uchovávání informací lidským mozkem.Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši").

Zrak u člověka zprostředkovává asi 80 % všech informací o okolí..

Co je to smyslový vjem : Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.

Jaké máme smyslové orgány : Smyslové orgány jsou orgány, které vnímají a přenášejí podněty. Mezi lidské smyslové orgány se řadí oči, uši, kůže, nos a ústa. V těchto poměrně komplikovaných orgánech se nacházejí odpovídající smyslové receptory, které zprostředkovávají zrak, sluch, čich, chuť a smysl pro rovnováhu.

Co to je dojem

Dojem je výsledek vnímání, pozorování, hodnotícího uvažování, rozmýšlení, zdání. Jde o celkový víceméně neurčitý pocitový obraz skutečnosti zřízený podle zkušenosti a vnímání určitých předmětů nebo jevů.

Čití je psychický proces, který podává nejjednodušší a nejzákladnější informace z vnějšího i vnitřního prostředí a uskutečňuje se prostřednictvím analyzátorů. Počitek je výsledkem čití, je to odraz jednotlivé vlastnosti (předmětu, jevu), který působí na náš receptor.Známými rizikovými faktory pro kognitivní poruchu (a také pro demenci) jsou: věk, onemocnění demencí („sklerózou“) u příbuzných, dědičné vlohy – typ genetické informace „apoE4“, v osobní anamnéze cévní mozkové příhody a úrazy hlavy (zejména s bezvědomím trvajícím déle než 15 minut).

Co zlepšuje kognitivní funkce : Existuje mnoho způsobů, jak pomoci udržet dobrou paměť a kognitivní funkce. Pravidelné čtení, každodenní luštění sudoku nebo křížovek v novinách, memorování slov z poezie, hry nebo učení se něčemu novému, to vše může pomoci udržet paměť v dobré kondici.