Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Co jsou krojované hody : HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ

Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".

Kdy se slaví hody

Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu. Hody se vždy slavily hlučně a okázale.

Kdy zacinaji hody : HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.

Z jakého důvodu vznikla hodová tradice Původním významem slavnosti hodů, které se konaly v podzimním čase, bylo poděkování za úrodu a snaha o její zajištění v dalším roce. S tím souviselo také úsilí zajistit dostatek jídla a pití k pohoštění. Stejně jako u jiných svátků dostaly i hody církevní význam.

Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).

Co znamenají hody

Původním významem slavnosti hodů, které se konaly v podzimním čase, bylo poděkování za úrodu a snaha o její zajištění v dalším roce. S tím souviselo také úsilí zajistit dostatek jídla a pití k pohoštění. Stejně jako u jiných svátků dostaly i hody církevní význam.Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.

Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.

Proč se slavilo posvícení : Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.

Jak se říká pouti na Moravě : O posvíceních a poutích

Opět zde můžeme sledovat mnoho lokálních označení posvícenských a pouťových slavností – posvícení, hody (především na jižní Moravě), krmáš (na severní Moravě a ve Slezsku) a další.

Co to je posvícení

Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).

Krojované hody Prušánky 2024

termín: 11.08.2024 – 13.08.2024
Prušánky	Jižní Morava	Hodonínsko
Téma: lidové tradice | kultura > folklor | kulinářství > víno
Popis: Krojované hody v Prušánky – tradiční moravská folklorní slavnost na návsi v Prušánkách. Beseda u cimbálu.

Polešovští chlapci, kde vy máte stárka /: Leží za dědinú, pije vodu z járka :/. Polešovští chlapci, kde máte druhého /: Leží za dědinú, zrovna vedle něho :/. Po tradičním vždy zaktualizovaném říkání připíjejí stárci bílým i červeným vínem.

Co se slaví v Česku : Státní svátky České republiky

1. ledna	Den obnovy samostatného českého státu (více zde)
6. července	Den upálení Mistra Jana Husa (více zde)
28. září	Den české státnosti (více zde)
28. října	Den vzniku samostatného československého státu (více zde)
17. listopadu	Den boje za svobodu a demokracii (více zde)