Terciér (třetihory) je označení pro geologické období Země zahrnující geologické periody paleogénu a neogénu. Období v roce 1760 na základě studia sedimentů v předhůří Alp označil Giovanni Arduino jako „montes tertiarii“. Jako geologické období byly třetihory popsány až v 19. století.Ve třetihorách vyvrcholilo Alpínské vrásnění. Himálaj, Andy, alpsko-karpatská soustava. Srážkami litosférických desek byla vyvolaná silná sopečná činnost. Třetihorní usazeniny najdeme na mnoha místech světa.Třetihory trvaly bezmála 67 miliónů let. Teplé a mírné klima přetrvává až do eocénu. V oligocénu se vytváří zalednění na Antarktidě a výrazně se ochlazuje. Ke konci oligocénu znovu nastává pozvolné oteplování.

Kdy skončily Třetihory : Třetihory skončily před 2 miliony lety.

Co zilo v Tretihorach

Ve třetihorách žili ptáci Moa podobní pštrosům, vysocí až 3 m a vážící 250 kg.

Co je to Paleogen : Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v Tunisku, svrchní hranice pak k 23,03 mil. let definována severně od Janova v Itálii.

Dnes žijeme v holocénu, v době kterou považujeme za meziledovou.

Paleozoikum (z řec. paleos, starý a zóé, život), česky prvohory, je nejstarší ze tří geologických ér fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Podle současného datování tato éra zahrnuje období před 541 až 252 miliony let a trvala zhruba 289 milionů let.

Co to je druhohory

Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Dělí se na tři periody (od nejstarší): trias, jura a křída, které trvaly přibližně 180 milionů let.Oligocén (33,9 Ma – 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu.Pliocén je geologické období spadající do éry kenozoika. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako terciér (třetihory). Počátek pliocénu je kladen do doby před 5,33 miliony let a končí přechodem ke kvartéru před 2,58 miliony let.

Proterozoikum (algonkium, starohory) označuje eon, který datujeme do období před 2,5 miliardami až 542 milióny let. V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie.

Jak dlouho trvaly prvohory : Paleozoikum (z řec. paleos, starý a zóé, život), česky prvohory, je nejstarší ze tří geologických ér fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Podle současného datování tato éra zahrnuje období před 541 až 252 miliony let a trvala zhruba 289 milionů let.

Co se dělo v prvohorách : Došlo k obrovskému rozvoji bezobratlých, vyšších rostlin, ryb a obojživelníků. Rozvíjely se celé ekosystémy a postupně byla osídlována další a další prostředí. Složitější společenstva se vyskytovala pouze na dně mělkých moří. V ostatních prostředích byly velmi jednoduché ekosystémy, někde život úplně chyběl.

Co patří do prvohor

Éra paleozoika (prvohor) se dělí na šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Trvala zhruba 289 milionů let a zahrnuje období před 541 až 252 miliony lety.

Archaikum (archeozoikum, prahory) je geologické období (eón) Země, které následovalo po hadaiku a předcházelo proterozoiku. Nejčastěji se datuje do doby před 4 až 2,5 miliardami let. Název archaikum zavedl v roce 1872 americký geolog James Dwight Dana.Holocén je současné geologické období, druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá proto také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností (tedy kolem roku 9700 př. n. l.) a stále trvá.

Co se dělo ve Starohorách : 2,1 mld let. "Starohory" – V tomto období vznikly první mnohobuněčné organismy, řasy. Také se objevuje první známý superkontinent Rodinie. V proterozoiku jsou důkazy o existenci života stále vzácné.