Orbital je trojrozměrný útvar (část prostoru). Záporně nabité částice elektronu, které jsou v obalu atomu, se rychle pohybují. Používá se zjednodušený model záporného náboje pro orbitaly. Oblast výskytu elektronu (orbital) není ostře ohraničena.Excitovaný stav je jakýkoliv stav fyzikálního systému, jehož energie je větší než nejnižší možná, tedy větší než energie základního stavu. Termín se používá především v kvantové fyzice nebo fyzikální chemii pro systémy (atom, molekula, atomové jádro), které mají stavy s určitými diskrétními hladinami energie.Výstavbový princip:

Snahou každého atomu je nabýt elektronové konfigurace s co nejnižší energií. Orbitaly se obsazují podle rostoucí energie v pořadí: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, 5f, 6d, 7p, … S tímto pořadím zcela koresponduje uspořádání prvků v periodickém systému.

Jak zapisovat orbitaly : Pro každý orbital zapíšeme hlavní kvantové číslo, shodné s číslem periody, a poté písmenem zapíšeme vedlejší kvantové číslo. Nakonec do pravého horního indexu (na místo mocniny) napíšeme, kolik se v daném orbitalu vyskytuje elektronů. Například tak můžeme dostat zápis 2p5 2 p 5 .

Jak vypadá orbital

Orbital p (l = 1) má tvar dvou rotačně symetrických laloků, vzájemně středově symetricky vybíhajících od středu atomu do směru vybrané souřadné osy (v každém laloku má vlnová funkce jiné znaménko). Magnetické číslo může nabývat hodnot m = −1,0,1, orbital je tedy 3× degenerovaný.

Kolik je orbitalů : se značí n, vyjadřuje energii elektronu. Nabývá hodnot 1 až 7. Orbitaly, které mají stejné hlavní kvantové číslo, tvoří jednu elektronovou vrstvu. Atomy dosud známých prvků obsazují elektrony 7 elektronových vrstev, které se označují čísly 1 až 7 nebo písmeny K,L,M,N,O,P,Q.

Excitace (neboli vybuzení) je fyzikální proces, při kterém dochází k přechodu základního energetického stavu atomu, molekuly či iontu do stavu s vyšší energetickou hladinou. Excitovaná částice se pak nachází v excitovaném stavu.

je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.

Co je to degenerovaný orbital

Degenerované orbitaly jsou orbitaly, které jsou popsány stejným hlavním kvantovým číslem a stejným vedlejším kvantovým číslem. Navzájem se tedy liší pouze magnetickým kvantovým číslem.Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.Orbital p (l = 1) má tvar dvou rotačně symetrických laloků, vzájemně středově symetricky vybíhajících od středu atomu do směru vybrané souřadné osy (v každém laloku má vlnová funkce jiné znaménko). Magnetické číslo může nabývat hodnot m = −1,0,1, orbital je tedy 3× degenerovaný.

Podle principu o výstavbě elektronového obalu se orbitaly zaplňují přibližně v tomto pořadí: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 5d, 4f, 6p, atd. V orbitalu mohou být maximálně dva elektrony s opačným spinem, které vytvářejí elektronový pár.

Kdo vymyslel orbital : Orbital Sciences Corporation

Orbital Sciences
Základní údaje
Nástupce	Orbital ATK
Zakladatelé	David Thompson, Bruce Ferguson a Scott Webster
Sídlo	Dulles, Virginie, USA

Kolik je elektronů v orbitalu : V orbitalu existuje jeden nebo dva elektrony. Atomy mohou mít i neobsazené orbitaly. Stav elektronu v obalu atomu se popisuje čtyřmi kvantovými čísly. Tři kvantová čísla charakterizují orbital, ve kterém je elektron, čtvrté kvantové číslo charakterizuje chování elektronu v orbitalu.

Kolik orbitalu muze mít atom

Atom může mít 1 – 7 elektronových vrstev. Počet elektronů v jednotlivých vrstvách atomu je přesně stanoven. Rozmístění elektronů v elektronovém obalu (elektronová konfigurace atomu) určuje chemické vlastnosti prvků.

Hundovo pravidlo (Pravidlo maximálního spinu)

Pokud umísťujeme elektrony do degenerovaných orbitalů, zaplníme nejprve každý takový orbital jedním elektronem a teprve potom jej párujeme s druhým elektronem s opačným spinem.Neurotransmiter (neuromediátor) je zpravidla nízkomolekulární chemická látka, která přirozeným způsobem vzniká v nervové soustavě živočichů a slouží v ní k přenášení vzruchů. Buňky nervové soustavy, neurony, jsou vybaveny speciálními receptory, citlivými na výskyt specifického neurotransmiteru.

Co je těžší jadro nebo obal : Z toho Rutherford usoudil, že v atomu musíme rozlišovat mezi dvěma částmi. Téměř celá hmota atomu je soustředěna ve velmi malé oblasti s kladným nábojem (jádro), oblast kolem jádra má záporný náboj a zanedbatelnou hmotnost (elektronový obal).