Vjem je odraz předmětů nebo jevů jako celku. Vzniká pouze přímým působením podnětů na naše smyslové orgány (Př.: pomeranč – vnímáme jeho velikost, tvar, barvu, vůni i jeho chuť).Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.Počitek = výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu). Počitek tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. žlutá barva). Mozek jednotlivé počitky spojí – vznikne vjem.

Co je to Pocitek : počitek (Sensation) = Odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů okolního světa, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. červená barva jablka).

Jaké jsou vjemy

Forma vjemů se může lišit a být odlišná pro každý organismus. Zjednodušeně se dají rozdělit na vjemy z vnějšího (exoreceptory) a na vjemy z vnitřního prostředí (interoceptory). Vjemy z vnějšího prostředí jsou například koncentrace určitých látek, přítomnost světla, nebo vlnění vzduchu.

Jak se liší představa od vjemů : Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

Obraz vzniká v mozku

Můžeme říci, že přes 80 procent informací o světě kolem nás získáváme právě díky zraku. Zrakový vjem se však přímo v oku netvoří. Obraz toho, co vidíme, vzniká v mozku. Pro oko je adekvátním podnětem viditelné světlo s vlnovou délkou 350–780 nanometrů, které vnímají světločivé buňky oční sítnice.

Po písmenu v se je píše jen u několika slov: vjet, vjezd, vjezdní, vjezdový, vjem, vjemový, vjedno.

Co to je Čiti

Čití je psychický proces, který podává nejjednodušší a nejzákladnější informace z vnějšího i vnitřního prostředí a uskutečňuje se prostřednictvím analyzátorů. Počitek je výsledkem čití, je to odraz jednotlivé vlastnosti (předmětu, jevu), který působí na náš receptor.Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí.Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši").

Fantazie. Fantazií (z řec. fantasma, obraz, vidění, přelud) rozumíme rozvinutou představivost či obrazotvornost, silně uvolněnou od všech zkušeností. V psychologii se zkouší například tak zvaným Rorschachovým testem, sérií obrázků nepravidelných inkoustových skvrn.

Jaké máme druhy představ : Druhy představ

• zrakové
• sluchové
• chuťové
• hmatové
• představy pohybu.

Jak se píše zrakový vjem : Pokud je V předpona a kořen slova začíná písmeny JE-, píšeme ve slově VJE. Například: vjezd do garáže. zrakový vjem.

Co dělá slepá skvrna

V místě, kde vystupuje zrakový nerv ze sítnice lidského oka, se nachází slepá skvrna – sítnice tady neobsahuje žádné tyčinky. Dopadnou-li světelné paprsky na tento bod, vnímaný předmět nevidíme. Zmizel-li nám jeden kroužek, stalo se tak proto, že se jeho obraz vytvořil právě v místě slepé skvrny.

Že spolu daná slova významově i pravopisně souvisí, je zřetelné i z jejich obsahu (objekt – předmět, zařízení; objektiv – zařízení sloužící k zobrazení, přiblížení předmětu; objektivní – předmětný, průkazný, dokázaný, nestranný, nezaujatý), tj.- je se píše pouze po předponách ob- a v- a to tehdy, když po předponě následuje kořen slova, který začíná na – je. – ě po písmenech b nebo v se nachází v kořenu slova, např. věnování (věn- věno, věnovat),věrnost, věrohodný,věda, věčnost,běžec, běžecká dráha,oběd.

Co je hluboké čití : Hluboké čití (šlachové, svalové, kloubní spolu s analyzátorem vestibulárním) nás informuje o tlaku, vibraci, poloze a pohybu. Vyšší funkcí čití je gnosie respektive stereognosie = schopnost určit hmatem prostorové vlastnosti předmětu.