Encyklopedie. Výšku jednoduchého tónu udává jeho frekvence. Čím vyšší je frekvence tónu, tím má větší výšku. Slyšitelné zvukové vlnění má frekvenci od 16 Hz do 16 kHz.Tón je zvuk o stálé frekvenci, vznikající pravidelným kmitáním těles. Výška tónu je dána frekvencí zvuku. Barva tónu je určena složením zvuků, tzv. vyšších harmonických frekvencí, které jsou celistvými násobky základních frekvencí.Výška tónu (absolutní) závisí na kmitočtu (frekvenci), což je počet kmitů za sekundu. Jednotkou kmitočtu je Hertz (Hz). Čím je vyšší tón, tím je vyšší jeho kmitočet. Základní tón hudební akustiky – komorní a (a1) – má kmitočet 440 Hz.

Na čem závisí výška tónu struny : – čím větší je frekvence, tím je tón vyšší (čím rychleji struna kmitá, tím vydává vyšší tón) Page 2 Tlustší struna vydává hlubší tón. Tenčí struna vydává vyšší tón. Kratší struna vydává vyšší tón. Delší struna vydává hlubší tón.

Jaké jsou tóny

V evropské hudbě existuje sedm základních tónů: c, d, e, f, g, a, h. Nejmenší běžně v evropské hudbě používanou vzdáleností mezi dvěma tóny je půltón. Mezi základními tóny nejsou vzdálenosti vždy stejně velké. Mezi některými tóny je vzdálenost dvou půltónů, mezi jinými vzdálenost pouhého jednoho půltónu.

Jak vzniká tón : Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě. Zdrojem tónů mohou být například lidské hlasivky nebo různé hudební nástroje.

Zvuky můžeme rozdělit na tóny a hluky. Tóny bývají označovány jako zvuky hudební, hluky jako zvuky nehudební. Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě.

Složené tóny jsou výsledkem superpozice většího počtu jednoduchých tónů a jejich frekvence jsou násobky frekvence základního tónu, který má nejnižší frekvenci. Tato základní frekvence určuje absolutní výšku tónu.

Kolik je tónu

V evropské hudbě existuje sedm základních tónů: c, d, e, f, g, a, h. Nejmenší běžně v evropské hudbě používanou vzdáleností mezi dvěma tóny je půltón. Mezi základními tóny nejsou vzdálenosti vždy stejně velké. Mezi některými tóny je vzdálenost dvou půltónů, mezi jinými vzdálenost pouhého jednoho půltónu.Nota jako hudební značka (z latiny znak, značka), je písemná značka pro tón. Svým tvarem naznačuje délku tónu a svou polohou značí výšku nebo hloubku. Moderní novodobý zápis hudby se vyvíjel velmi dlouhou dobu.Tóny bývají označovány jako zvuky hudební, hluky jako zvuky nehudební. Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě.

Mechanické vlnění s frekvencí menší než 20 Hz je pro člověka neslyšitelné a nazývá se infrazvuk. Vlnění s frekvencí vyšší než přibližně 16 000 Hz člověk rovněž neslyší. Takové vlnění se nazývá ultrazvuk a jeho existence byla potvrzena teprve v roce 1845.

Jak vypadá nota : – Jak může nota vypadat – nota se skládá z hlavičky a nožičky. Někdy má nota jen nevybarvenou hlavičku, někdy má hlavičku i nožičku, někdy má navíc praporek. Každá nota má jinou délku.

Jak se značí noty : Pro pojmenování not slouží hudební abeceda – písmena v pořadí c, d, e, f, g, a, h. Tato písmena označují 7 tónů používaných v diatonické stupnici (od c do h, bílé klávesy klavíru). Po notě h následuje nota pojmenovaná opět c (avšak o jednu oktávu vyšší než výchozí c, viz heslo "Oktáva").

Co znamená 50 Hz

Frekvence se měří v hertzech (Hz) a označuje kolikrát za sekundu se mění polarita střídavého proudu. Ve většině zemí je tato frekvence 50 Hz, ale v Americe se nejčastěji setkáte s hodnotou 60Hz. Většina svítidel funguje při frekvenci 50 i 60 Hz.

Převážná část energie lidského hlasu připadá na tóny prostředních výšek kolem frekvence 500 Hz a jen poměrně malá část připadá na frekvence od 1000 do 5000 Hz, ale právě tyto frekvence jsou nejdůležitější pro porozumění lidské řeči.O polovinu kratší je nota osminová, tedy trvá půl doby (dvě noty osminové tvoří jednu čtvrťovou). A ještě kratší jsou právě NOTY ŠESTNÁCTINOVÉ. Jedna nota šestnáctinová je čtvrtina z jedné doby – tedy do jedné doby se vejdou 4 noty šestnáctinové. Celkově se nám do jednoho celého taktu vejde 16 not.

Kolik je 1 Hz : Jeden Hertz je roven jednomu kmitu za sekundu. Zkratka: Hz 1 kHz – kilohertz – 1 000 Hz 1 MHz – megahertz – 1 000 kHz – 1 000 000 Hz.