Nadměrný výpar vede k vytvoření vodního deficitu, který představuje množství vody v chybějící rostlině k jejímu plnému nasycení. V důsledku toho klesá buněčný turgor a dochází k vadnutí rostliny. Obvykle se tento deficit během noci vyrovná, kdy je transpirace minimální.Transpirace je výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončením tzv. transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů cévními svazky do listů. Jde o samovolné odpařování vody, takže se jedná o zcela pasivní děj.transpirační sání

nasávání vody pomocí kořenů → podtlak v cévách → odpařování vody z listů pasivní proces. bez spotřeby energie. do chodu uváděno transpirací

Proč je voda důležitá pro rostliny : Voda celou rostlinu prostupuje (průměrný obsah vody v rostlině je 60-90%) a tvoří nejen prostředí pro pohyb rozpuštěných anorganických i organických látek v buňce, mezi buňkami i v celé rostlině, ale také hydratuje buněčnou stěnu i cytoplazmu, ovlivňuje strukturu molekul proteinů, nukleových kyselin a polysacharidů.

Jak se projevuje vodní deficit

Při dalším poklesu vodního deficitu se ztrácí turgor (začátek vadnutí), zavírají se průduchy a klesá rychlost fotosyntézy. Při silnějším vodním stresu (při vodním potenciálu -0,2 až -0,8 MPa) dochází k významným biochemickým změnám v rostlinách. Aktivita některých enzymů stoupá (např. hydrolázy), dalších klesá (např.

Proč je málo vody : Spotřební způsob života, které potřebuje stále výce vody pro (moso, spotřební výrobky, atd.) Umělé zásahy do přírody (regulace toků, budování přehrad, kanalizace, odlesňování, meliorace, budování asfaltovaných silnic a kanalizací i v lesních porostech, vysušování rybníků, bažin a mokřin, kácení lužních lesů.. atd.)

Palisty (stipulae) jsou přívěsky na bázi řapíku či na bázi přisedlého listu u krytosemenných rostlin. Většinou jsou párové po stranách báze řapíku, mohou však být i spojené v jeden palist, umístěný nad prostředkem řapíku. Palisty mohou být volné nebo do různé míry přirostlé po stranách k řapíku.

Průduch (odborně též stoma z řec. στόμα–ústa, množ. č. stomata) je struktura vyskytující se především na listech většiny vyšších rostlin, která slouží ke kontrolované výměně plynů (především CO2 a O2) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do ovzduší.

Co je to asimilační proud

Asimilační proud je proud tekutin v těle rostlin, který z listů, kde probíhá fotosyntéza v parenchymatických buňkách s chloroplasty pod epidermis (pokožkou), vede asimiláty (u rostlin hlavně glukózu, ale i z ní enzymatickými reakcemi vyrobené škrob, bílkoviny a tuky) sítkovicemi po celém těle rostliny.Sedmdesát procent našeho těla je tvořeno z vody. Voda přenáší v lidském těle živiny, které se s přijatou potravou dostávají na správná místa, to znamená do buněk, mozku a svalů. Bez vody bychom se nemohli pohybovat ani dýchat, protože voda zabezpečuje vše, co se uvnitř nás odehrává.Rostliny mohou kontrolovat ztráty vody a tento faktor jim umožnil kolonizovat souš. Listy moderních rostlin obsahují průduchy neboli stomata, které slouží k "vydechování" oxidu uhličitého. Průduchy jsou uzavíratelné a rostlina jejich prostřednictvím může také řídit obsah vody ve svém organismu.

Dlouhodobý nedostatek tekutin způsobuje poruchy funkce ledvin, vznik močových kamenů, záněty močových cest či zácpu. U dospělého člověka tvoří voda asi 70 procent hmotnosti, u dětí je to až 80 procent.

Co se stane kdyz budu pít málo vody : Nedostatek pitného režimu se může projevit únavou, vráskami, zvyšování tělesné hmotnosti, nepříjemný dech, člověk může trpět zácpou. Mezi ukazatele dehydratace organismu patří barva moči, frekvence močení či pálivé, popraskané rty.

Který orgán má nejvíce vody : A právě voda v těle ovlivňuje termoregulaci. Hmotnost vody v těle u muže je tvořena zhruba z šedesáti procent, u ženy padesát procent a například u kojenců až sedmdesát pět procent. Nejvíce vody je v krvi, pak ve svalové tkáni a v kůži. Podstatně méně vody obsahují kosti a tuková tkáň.

Co je to řapík

Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu s charakteristickým tvarem a vnitřní stavbou, která spojuje čepel listu se stonkem rostliny. List s řapíkem se označuje jako řapíkatý, list bez řapíku je přisedlý.

Květ je reprodukční generativní orgán krytosemenných rostlin. Jeho funkcí je pohlavní rozmnožování rostlin (1). Květ nejčastěji vyrůstá na květní stopce. Je složen z květního lůžka, květních obalů, tyčinek a pestíků.Průduchy zajišťují rostlině výměnu plynů a odpařování vody. Nachází se u většiny suchozemských rostlin na spodní straně listu, u rostlin s listy plovoucími na hladině jsou umístěny naopak na svrchní straně. Skládají se ze dvou svěracích buněk, mezi nimiž je průduchová štěrbina.

Co je to epidermis u rostlin : Pokožka rostliny neboli krycí pletivo o jedné vrstvě. Chrání kořen, stonek i listy rostlin. Představuje hranici mezi rostlinou a okolním prostředím.