umime.to/BWH

• Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.
• Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit.
• Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz.

Už víme, že u sloves rozlišujeme 3 způsoby: oznamovací, rozkazovací a podmiňovací.Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru. Mnoho jazyků vyjadřuje odlišnost způsobů skrze morfologii, ohýbání slovesa.

Co to je slovesa : Slovesa jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Sloveso je ve většině případů ve větě přísudkem. Slovesa lze časovat, což znamená, že mění svůj tvar podle času, v němž se děj odehrává. Příklady sloves: běžet, myslet, dělat, skákat, koupit, vyhodit, rozhodnout.

Jak dělíme slovesa

Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;

Co je Způsobové sloveso : Způsobové sloveso (též modální sloveso) je druh slovesa, jehož pomocí se vyjadřuje, zda je dispozice konatele děje k tomuto ději nutná, možná nebo záměrná, vyjadřuje tedy „stupeň realizovatelnosti“ děje, neboli voluntativní modalitu. Většinou se pojí s infinitivem plnovýznamového slovesa, méně často s gerundiem.

Způsob Způsob nám určuje, zda někdo jen něco oznamuje (způsob oznamovací), rozkazuje (způsob rozkazovací) nebo si něco přeje či dává podmínku (způsob podmiňovací). Rod Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět.

Imperativ se tvoří z tvaru 3. osoby množného čísla přítomného času. Nepravidelná slovesa: pojď (sem) x jdi (tam) (jít); stůj (stát), buď (být), měj (mít), jez (jíst), sněz (sníst), věz (vědět) – pověz (povědět), odpověz (odpovědět), viz (vidět), pospěš si (pospíšit si), pomoz (pomoct) aj.

Jak se určuje čas u podmiňovacího způsobu

Možná, že jste si všimli, že jako třetí v pořadí mluvnických kategorií určujeme slovesný způsob, ne čas, jako jste byli zvyklí na nižším stupni. Je to z toho důvodu, že pouze u oznamovacího způsobu určujeme slovesný čas. To znamená, že u rozkazovacího a podmiňovacího způsobu čas neurčujeme.Slovesa jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Sloveso je ve většině případů ve větě přísudkem. Slovesa lze časovat, což znamená, že mění svůj tvar podle času, v němž se děj odehrává. Příklady sloves: běžet, myslet, dělat, skákat, koupit, vyhodit, rozhodnout.Modální slovesa nemají infinitiv (základní tvar slovesa s "to"), ani gerundium (-ing forma) nebo participium (příčestí). Většinou jsou následována holým infinitivem (základní tvar slovesa bez "to"). Nemají všechny časové tvary jako běžná slovesa. Například "can" má minulý čas "could", ale nemá budoucí čas.

Can znamená 'moci', proto COULD znamená 'mohl bych'. Sloveso shall se v dnešní běžné angličtině tak často nepoužívá. Mírně pokročilí by snad měli znát jen to, že se používá v otázce první osoby a vyjadřuje jakousi nabídku (otázku, zda 'máte' něco udělat).

Co všechno určujeme u slovesa : určujeme u nich OSOBU, ČÍSLO, ZPŮSOB a ČAS, později i ROD, VID a DOKONAVOST.

Jak se tvoří podmiňovací způsob : Složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být a příčestí činného. Podle časového příznaku rozlišujeme dva typy kondicionálu –⁠⁠ podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý.

Co je to způsob rozkazovací

Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz. V mnoha případech může znít použití rozkazovacího způsobu hrubě a nezdvořile. Rozkaz proto bývá mnohdy opisován zdvořilejší cestou skrze použití jiného způsobu.

ROZKAZOVACÍ způsob

1. někdo někomu něco rozkazuje, nařizuje, zakazuje.
2. u způsobu rozkazovacího NEURČUJEME ČAS.

Složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být a příčestí činného. Podle časového příznaku rozlišujeme dva typy kondicionálu –⁠⁠ podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý.

Jaké jsou Způsobová slovesa : Příloha:Způsobová slovesa (čeština)

• dovést.
• hodlat.
• chtít.
• mít (povinnost)
• moct.
• muset.
• smět.
• umět.