V jadérku se spolu krátká raménka akrocentrických chromozomů spojují. V jadérku vzniká pomocí polymerázy 1 primární transkript pre-rRNA, která je sestříhaná pomocí snoRNA (malá jadérková RNA) na 3 molekuly rRNA: 18S rRNA (pro malou podjednotku), 5.8S rRNA a 28S rRNA (pro velkou podjednotku).Jadérko je tvořeno satelitní DNA akrocentrických chromozomů. Jadérek bývá v typickém případě v jedné buňce jen několik, ale například v oocytech dochází k jejich namnožení do obrovských počtů, aby bylo později vajíčko schopné vyrobit dostatečné množství ribozomů.Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů. Náboje elektronu a protonu se liší jen znaménkem. Jejich velikost je stejná: e = 1,6.10-19 C. Za normálních okolností je počet elektronů v obalu stejný jako počet protonů v jádře – atom je navenek elektricky neutrální.

Co produkuje jadérko : Jadérko se v jádře vytváří kolem genů pro ribozomální RNA. Tyto geny jsou tak v jadérku transkribovány a následně se v jadérku zabudovávají do nově vznikajících ribozomů. Poté jsou jadernými póry transportovány ven do cytoplazmy.

Kdy vzniká jadérko

Jadérko je viditelné pouze v interfázi buněčného cyklu. Kdyř dochází ke kondenzaci chromosomů při začátku mitózy, jeho objem se zmenšuje; úplně vymizí, jakmile ustane syntéza RNA. Geny pro rRNA reprezentují shluk DNA-segmentů pěti chromosomů (13,14, 15, 21 a 22).

Co dělá Ribozom : Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula. Jejich funkcí je tvorba proteinů – bílkovin. Probíhá na nich tzv. translace, při níž je z řetězce RNA syntetizován polypeptid.

Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.

Vazebná energie

představuje energii, která se uvolní při vzniku jádra z volných nukleonů. Je to také energie, kterou je nutno jádru dodat, aby došlo k jeho rozdělení na jednotlivé nukleony. Tato energie tedy určuje velikost vazby nukleonů v jádře.

Jak pusobi jaderne sily

jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.Organely jsou systémy uvnitř buněk se specializovanou funkcí. Jejich zastoupení se liší podle metabolických procesů buňky. Některé organely jsou obaleny biomembránou. Podle toho je základně dělíme na membránové a nemembránové.Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula. Jejich funkcí je tvorba proteinů – bílkovin. Probíhá na nich tzv. translace, při níž je z řetězce RNA syntetizován polypeptid.

Dvě hlavní třídy nukleových kyselin jsou: deoxyribonukleová kyselina (DNA) – obsahuje deoxyribózu, má dva řetězce (tvořící strukturu dvoušroubovice) a její nukleové báze vytvářejí páry, ribonukleová kyselina (RNA) – obsahuje ribózu, vyskytuje se jako jednořetězcová molekula.

Jak se nazývá věda o buňce : Buňka, tkáň Buňka (cellula) je základní morfologickou i funkční jednotkou (nauka o buňce se nazývá cytologie, nauka o tkáních – histologie). Je schopná samostatného života.

Co dělá buňka : Buňka je nejmenší morfologickou a funkční jednotkou organizmů (jednobuněčných a mnohobuněčných). Buňka je schopná vykonávat všechny základní životní funkce (má všechny projevy živé hmoty). Základní projevy živé hmoty: Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy.

Jak se pocita Vazebna energie

Přesné hodnoty pro každou jednotlivou vazbu v dané molekule se mohou mírně lišit. Vazebná energie je průměrem disociačních energií všech vazeb jednoho druhu v dané molekule. Disociační energie vazeb stejného druhu se mohou v rámci stejné molekuly lišit.

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.Buněčné jádro, neboli nucleus, je obsaženo v každé buňce, která se může dělit. V jádře je uchovávána genetická informace buňky. Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.

Co je mitochondrie : Mitochondrie jsou membránové buněčné organely vyskytující se v eukaryotických buňkách. Jejich základní funkcí je produkce energie pro organizmus. Mitochondrie se vyvinuly pravděpodobně ze samostatně žijících bakterií, které vstoupily do jiných buněk, proto mají dvojitou membránu.