Atomové jádro se skládá z nukleonů (určených hmotnostním číslem A): protonů (atomové číslo Z) a neutronů (neutronové číslo N). Platí A = Z + N. Číslo Z také udává počet elektronů (atom je elektricky neutrální).je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.Samotný atom je složen z atomového obalu a atomového jádra. Jádro se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Ty se pak dále skládají z kvarků a gluonů. Nukleony uvnitř jádra jsou navzájem k sobě poutány silami, které v zásadě vznikají mezi jejich podsložkami tedy mezi kvarky a gluony.

Co je v atomu : Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.

Co je menší než atom

Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.

Kdo vymyslel atom : Základy moderní atomové teorie, teď už na vědeckém základě, položil anglický chemik John Dalton. V jeho pojetí byly atomy základními nedělitelnými částicemi látek, které se ještě mohou účastnit chemických reakcí.

Je známo asi 256 druhů atomů (nuklidů), které jsou stabilní, a mnoho dalších, jejichž jádra jsou nestabilní a samovolně se radioaktivně rozpadají.

jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.

Jaký náboj má jádro atomu

Závěr experimentu byl takový, že uvnitř atomu je maličké jádro, v němž je soustředěna téměř veškerá hmota atomu a veškerý kladný náboj.S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.Většina objemu atomu je "prázdná", podobně jako je prázdná většina meziplanetárního prostoru. Rozměry atomu jsou nepatrné, přibližně 10-10 m, tedy jedna desetimilióntina milimetru. Jádro atomu je však ještě mnohem menší – jeho "průměr" je ještě asi stotisíckrát menší, kolem 10-15 m.

V přírodě se vyskytuje 92 různých druhů atomů. Látky, které jsou složeny jen z jednoho druhu atomu, se nazývají prvky (např. kyslík, železo, měď, hliník…).

Kdo rozbil atom : “ Tento radostný výkřik zazněl v ulicích starobylého univerzitního města Cambridge v roce 1932 z úst Sira Johna Douglase Cockcrofta, když spolu s fyzikem Ernestem Thomasem Sintnem Waltonem na fluorescenčním stínítku mikroskopu zjistili přeměnu jádra lithia na dvě jádra helia.

Kdo našel atom : U zrodu atomismu stál Leukippos z Milétu (asi 500 – 440 př. n.l.), jeho myšlenky rozpracoval do ucelené podoby Demokritos z Abdér (asi 460 – 370 př. n.l.). Atomisté vycházeli z představy, že náš svět se skládá z prázdného prostoru a obrovského množství neviditelných, nedělitelných, neproniknutelných částic – atomů.

Kdo dokazal existenci atomového jádra

Skutečnou strukturu atomu však odhalily až pokusy anglického fyzika Ernesta Rutherforda (1871 – 1937, Nobelova cena za chemii za rok 1908), německého fyzika Hanse Geigera (též Johanese Geigera) (1882 – 1945) a E. Marsdena v roce 1911.

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.Základní popis atomů pomocí protonového čísla, nukleonového čísla a relativní atomové hmotnosti. Protonové (neboli atomové) číslo je počet protonů v atomu, nukleonové (neboli hmotnostní číslo) je počet všech jaderných částic. Izotopy mají stejný počet protonů (protonové číslo), ale liší se v počtu neutronů.

Kdo předpověděl existenci atomu : V té době ještě nikdo netušil, že atomy se skládají z ještě menších částic. Na základě periodického zákona Mendělejev dokonce předpověděl existenci a vlastnosti prvků, které ještě vůbec nebyly známy a podařilo se je objevit až mnohem později. Na vědcovu počest byl nazván 101.