Spolu s měkkýši (hlemýždi, chobotnice nebo sépie) a rybami (včetně žraloků) představují polovinu druhů v oceánu. Druhů ryb je v oceánu téměř 22 000. Velryby, lachtani, želvy a mořští ptáci oproti tomu tvoří jen necelá dvě procenta mořských druhů.Oceány zamořujě více než 150 milionů tun plastů.Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem). Na Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá světový oceán a pokrývá 71 % povrchu.

Co znečišťuje oceán : Největší zastoupení ve znečištění oceánů mají paradoxně ty nejmenší plasty – mikroplasty – tedy částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů (od 5 milimetrů do cca 100 nanometrů). Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude.

Co je v oceánech

2), částmi oceánů jsou okrajová a vnitřní moře. Voda se skládá z 96,5% vody a 3,5% solí, rozpuštěných plynů (N2,O2,CO2) a organických látek. Nejvýznamnější je přítomnost soli NaCl. Objem rozpuštěných solí v 1 kg mořské vody se nazývá salinita.

Co roste v moři : Rostliny jsou v podvodním světě zastoupeny například jako tzv. podvodní nebo mořské trávy. Časté jsou také řasy (právem nazývané plícemi Země). Řasy se rozřazují na zelené řasy, ruduchy (červené řasy) a chaluhy (hnědé řasy).

– V Tichém oceánu je 700 milionů krychlových kilometrů vody to je 2800 trilionů sklenic vody, neboli 700 trilionů litrů. – O dně oceánů je toho známo tak málo, že máme lepší mapy Měsíce než mořského dna. – Každý rok se do světových oceánů vysype třikrát tolik odpadků, než se z nich vyloví ryb.

Zejména jejich nejhlubší místa, která se nacházejí v několika kilometrových vzdálenostech pod hladinou, fascinují dobrodruhy a jejich výzkumné týmy po celá desetiletí. Ti v nich při svých ponorech objevují nejen novou floru a faunu, ale také mikroskopické částice plastu.

Jaká voda je v oceánů

Vlastnosti mořské vody

Voda se skládá z 96,5% vody a 3,5% solí, rozpuštěných plynů (N2,O2,CO2) a organických látek. Nejvýznamnější je přítomnost soli NaCl. Objem rozpuštěných solí v 1 kg mořské vody se nazývá salinita. Činí v průměru 35‰ a kolísá mezi 33 – 37‰.Oceány jsou největším a nejbohatším ekosystémem naší planety. Žijí v nich desítky tisíc druhů a produkují polovinu kyslíku, který dýcháme. Bohužel jsou také tím nejohroženějším ekosystémem na světě. Znečišťujeme je plastovým odpadem, který ohrožuje nejen život v mořích, ale i život na souši.Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.

Teplota vody při povrchu kolísá mezi –2 a 29°C. Většina vody v oceánu má pozoruhodně stálou teplotu – více než tři čtvrtiny vody včetně těch nejhlubších má teplotu mezi –1 a 5°C, přičemž průměrné denní kolísání teploty na hladině dosahuje jen 0,2°C.

Kde se vzala sůl v oceánech : Zdrojů soli v mořské vodě je několik. Překvapivě největší množství soli pochází z pevniny. Menší množství pak přímo ze samotného moře, např. se sůl může uvolňovat při výbuchu podmořské sopky.

Kdo zije v moři : Mezi mořské savce patří například: velryby, delfíni, kosatky, tuleni, lachtani a mroži.

Co žije v Tichém oceánu

V mělčích pobřežních vodách kontinentů a na mírnějších ostrovech se rodí sledi, lososi, sardinky, chňapalové, mečouni, tuňáci a také korýši.

Smrt člověka může způsobit vypití šesti litrů vody v průběhu tří hodin. Opatrnost je nutná zvláště u nejmenších dětí, vodu je možno podávat pouze v malém množství a až po nasycení mlékem.Světový oceán zaujímá 71% zemského povrchu. Má tedy pro život na Zemi nesmírný význam. Oceán pohlcuje až 85% dopadajícího slunečního záření a představuje tak pro celou planetu obrovskou zásobárnu tepla.

Proč se nesmí pít mořská voda : Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí, selhání ledvin a smrt. Světový oceán také obsahuje různé kovy, přičemž jejich významným zdrojem jsou podmořské hydrotermální prameny. V minulosti byla salinita vyšší.