Hodnotové (syn.: afektivní, výchovné) cíle jsou zamýšlené (resp. očekávané) změny u žáka v afektivní oblasti. Týkají se tedy změn emočního prožívání, postojů, zájmů, motivace, hodnot a hodnotových orientací žáka. Pedagogický proces zaměřený k hodnotovým cílům bývá označován za výchovu v užším smyslu.Výukový cíl by měl být formulován z hlediska činností žáků, nikoliv z hlediska činnosti učitele. Výukové cíle je možné klasifikovat podle různých hledisek. Jednou z možností je klasifikace na základě 3 oblastí – oblasti kognitivní(intelektuální), afektivní (psychomotorické) a afektivní (citové).Výukovým cílem by měla být kvalitativní i kvantitativní změna u jednotlivých žáků, a to v oblasti kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové) a psychomotorické (výcvikové).

Co je kognitivní cíl : kognitivní (vzdělávací, poznávací) – osvojování poznatků a intelektových dovedností (znalost, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnotící posouzení) afektivní (postojové, hodnotové) – osvojování postojů, tvoření hodnotové orientace (vnímavost, reagování, oceňování hodnoty, integrování hodnot)

Co je to výchova dětí

Výchova (nebo též edukace) je cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život. Výchova je celoživotní působení na procesy lidského učení a socializaci s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tedy tělesné i duševní.

Co znamená výchovné opatření : (1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.

Výukové metody patří mezi základní didaktické kategorie. Lze je definovat volně podle J. Maňáka (2003) jako uspořádaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáka, který směřuje k dosažení výchovně-vzdělávacích cílů.

Individuální, individualizovaná, hromadná, skupinová, týmová, kooperativní nebo montessori výuka.

Jaký je rozdíl mezi výchovou a vzděláváním

Vzděláváním se pak chápe získávání vědomostí a je tedy otázkou rozumu, zatímco výchova se orientuje na mravní stránku jedince a je otázkou vůle. Výsledkem vzdělávání je vědění a výchova se posuzuje podle chování a jednání. Dítě se ve výchovné skutečnosti pohybuje již od narození, aniž by si proces výchovy uvědomoval.Výchovně vzdělávací proces nám odkrývá aktivity a interakce mezi učitelem a žákem, které vedou k osvojení dovedností a vědomostí žáka. Proces také ovlivňuje a formuje osobnostní stránku žáka, a právě proto se v názvu objevuje slovo výchova.Kognitivní znamená „rozpoznávací“, popř. „týkající se myšlení a vnímání“. Tento výraz je odvozen od slova kognice. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kognitivní, kognitivně apod.

Kognitivní funkce někdy bývají označovány také jako poznávací, tj. jedná se o funkce, prostřednictvím kterých vnímáme svět, reagujeme na podněty, jednáme, řešíme problémy, ukládáme a zpracováváme informace, učíme se apod.

Kdy začít s výchovou dítěte : V prvním roce života si dítě utvoří silné vazby na matku a otce. Od prvního roku začíná poznávat svět, stává se šikovnějším a při objevování je stále méně závislé na rodičích. Veďte jej postupně od jednoho roku až do tří let k samostatnosti. Zde je ta pravá chvíle začít.

Za co se udělení 2 z chování : Stupeň 2 (uspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.

Jaká může soud dítěti uložit výchovná opatření

Soud také dítěti zpravidla nařídí, nejdéle na 3 měsíce, pobyt ve středisku výchovné péče nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, příp. ve zdravotnickém zařízení či zařízení pro osoby se zdravotním postižením (to vše za stanovených podmínek).

Klasické výukové metody: – Metody slovní (vysvětlování, vyprávění, popis, přednáška, práce s textem, rozhovor). – Metody názorně- demonstrační (předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž). – Metody dovednostně – praktické (napodobování, laborování, experimentování, vytváření dovedností, produkční metody).Patří mezi ně např.: • řešení problémů (problémová metoda), heuristické metody (metody objevování, badatelské metody), • projektová metoda, skupinová, kooperativní výuka, • situační metody (řešení problému vycházejícího z reálné události), • inscenační metody (hraní rolí), didaktické hry.

Jaký je rozdíl mezi skupinovou a kooperativní výukou : Při skupinové výuce spolu členové skupiny spolupracují na daném úkolu, ale tento úkol by mohl zvládnout každý člen této skupiny i samostatně. Při kooperativní výuce spolu členové skupiny také spolupracují na řešení zadaného úkolu, ovšem vyřešení tohoto úkolu se neobejde bez jediného člena skupiny.