Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva. Z podřadicích spojek se ke spojování větných členů užívají téměř výhradně spojky přípustkové: statečný, i když pošetilý plán.Přídavná jména – určují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo říkají, čí osoby, zvířata a věci jsou. Odpovídají na otázky jaký, který, čí (např. červený, chytrý, babiččin…).Částice Uvozují samotné věty Ano, ne, kéž, nechť, ať, prý, asi, také…

Co je jako slovní druh : Slovo jako je spojka, může jednak spojovat dvě slova (bílý jako sníh), jednak dvě věty (Odříkal to, jako když bičem mrská.).

Co je za slovní druh odpoledne

podstatné jméno: Dnešní odpoledne bylo krásné. příslovce: Odpoledne pršelo.

Jak se poznají příslovce : Příslovce popisují bližší okolnosti nějakého děje. Říkají nám, kdy, jak a kde se něco stalo. Odpovídají na otázky jak, kdy, kde, odkud, kam, dokdy a podobně.

K zájmenům nepatří jen slova jako on, ty, my, váš, její a ten, ta, to, tento, tihle apod. Řadíme mezi ně také slova kdo, co, který, jaký, čí a nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný, každý, všichni, kdokoli, cosi a podobně.

Výraz kromě může být ve větě přítomen jako příslovce nebo předložka se 2. pádem. Zjednodušeně řečeno, má buď význam „mimo“ (např. „pozvali všechny kromě mě“), nebo „vedle“ (např. „kromě mě přišel ještě Jarda a Pavel“).

Jak se pozná příslovce

Příslovce popisují bližší okolnosti nějakého děje. Říkají nám, kdy, jak a kde se něco stalo. Odpovídají na otázky jak, kdy, kde, odkud, kam, dokdy a podobně.Spojky jsou neohebný, neplnovýznamový slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojka souřadicí spojují dva větné členy nebo dvě věty v poměru souřadném. Příklady souřadicích poměrů a spojek: slučovací poměr: a, i, nebo, či.způsob ohýbání podstatných jmen, přídavných jmén, zájmen, číslovek, členů apod. Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod. Je obdobou časování sloves.

Příslovečné určení času – vyjadřuje čas, ve kterém probíhá děj. Odpovídá na otázky kdy, dokdy, odkdy apod. ráno, večer, dnes, zítra, teď.

Co je za slovní druh večer : podstatné jméno: Dnešní večer je teplý. příslovce: Přijď k nám večer.

Jaké slova jsou příslovce : Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.). Nejčastěji se vážou na slovesa (šel rychle), přídavná jména (vemi rychlý) a příslovce (značně nezdravě). Mohou se vázat i na podstatná jména (cesta domů).

Jak se zeptat na příslovce

Příslovce. Tento slovní druh vyjadřuje bližší okolnosti děje, proto rozvíjí sloveso, kterým se na něj ptáme. Hlavní otázky jsou tedy: kam, kdy, kde a jak.

zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenžZájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.

Co je za slovní druh každou : K zájmenům nepatří jen slova jako on, ty, my, váš, její a ten, ta, to, tento, tihle apod. Řadíme mezi ně také slova kdo, co, který, jaký, čí a nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný, každý, všichni, kdokoli, cosi a podobně.