262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště …Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnancům jednostranně zaměstnavatel a určuje začátek a konec směn. Měl by ji zpravidla rozvrhnout pracovní dobu do pětidenního pracovního týdne, ale povinné to není (§ 81 zákoníku práce).Zaměstnavatel je fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby. Zaměstnavatel je povinen vést potřebné záznamy o skutečnostech, které mohou mít vliv na Váš nárok na dávky důchodového pojištění a jejich výplatu.

Co musí brát v úvahu zaměstnavatel podle zákona č 262 2006 Sb zákoník práce ve znění pozdějších předpisů při určení množství požadované práce a pracovního tempa : Tento paragraf obsahuje následující vymezení: • Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Co je zaměstnavatel povinen mimo jiné udělat pokud se na jeho pracovišti vyskytují rizikové faktory : Zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce. Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu jejich kompetencí.

Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin.

V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.

Co nesmí zaměstnavatel

Mezi zakázané otázky patří ty, které se týkají osobního života, rodinného stavu, zdravotního stavu, náboženského přesvědčení, sexuální orientace a dalších citlivých témat, které nemají přímý vztah k vykonávané pracovní pozici.Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.