obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.„Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích jako jsou, Vodní mor kanadský, Stolístek, Růžkatec, Rdest, Okřehek, Závitka, Zblochan, Sítina, Chrastice rákosovitá, nebo Rákos. Občas ji jídelníček zpestří lidé starým pečivem a dalšími zbytky potravy.

Co můžu dát kachnám : Pokud lidé chtějí vodním ptákům přilepšit, měli by podle Pokorné nosit pro ptáky přirozenější a kvalitnější krmení, jako například hrách, kukuřici nebo nakrájený hlávkový či jiný salát, případně zeleninové odřezky a slupky, ptačí zob nebo vařenou kukuřici.

Proč Nekrmit kachny pečivem

Pečivem se velmi rychle zasytí a více toho už pak nepozřou. Pečivo ale neobsahuje potřebné vitaminy a minerály, i s plným žaludkem tak ptáci trpí podvýživou. Nejde o žádné spekulace, mláďata mají díky jednostranné stravě nedostatek vitamínu D a také vápníku a často pak trpí křivicí.

Čím krmit ptáky v zimě : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Kachny milují plevel a hmyz

Slepice sice sem tam sezobnou nějaký ten hmyz, ale kachny plní funkci živého hmyzího vysavače. Slípky si navíc většího hmyzu ani nevšimnou. Pro kachny představují naprostou lahodu. A jsou schopné sezobnout i opravdu veliké slimáky nebo šneky.

Kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice jsou sporné, některým zvířatům totiž mohou uškodit. V současnosti není navíc vhodné přikrmovat divočáky, kterým chutnají nejvíc. A třeba daňci, kteří rádi hltají ve velkém, by po požití většího množství kaštanů mohli zemřít.

Jak dlouho se dožívají labutě

Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.Pečivo se nedoporučuje ve velkém množství, ale pouze doplňkově. Také není vhodné používat sladké pečivo, např. zbytky cukroví, vánočku apod. Při krmení kachen je důležité vynechat zbytky od stolu, sladká jídla, či slané pochutiny.

Krmit můžete kukuřicí, pšenicí, žitem, ječmenem a ovsem.

Obiloviny jsou skvělým zdrojem energie, a navíc obsahují mnoho prospěšných živin a také důležitou vlákninu. Skvělé jsou také ovesné vločky, které máte většinou doma nebo je snadno koupíte v jakémkoli obchodě.

Co Nesypat ptákům : Co rozhodně nesypat Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.

Proč nedávat kachnám pečivo : Pečivo často obsahuje vysoký podíl soli nebo koření, což kachnám může způsobit zažívací potíže. Nadměrná konzumace může vést k obezitě a nemotivuje kachny k hledání a konzumaci více nutričně bohaté potravy. Kachny tak ztrácí schopnost vyhledání vlastní potravy a spoléhají se pouze na příjem nutričně chudého pečiva.

Kam odlétají labutě na zimu

Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).

Její opeření se skládá z téměř 25 000 per. Jsou to výborné plavkyně a potápěčky, pod vodou vydrží až tři a půl minuty. Dospělý jedinec spotřebuje během dne až 4 kg potravy.Někteří nocují v hnízdech, v dutinách nebo děrách. Husy, kachny a labutě se cítí v noci nejbezpečněji uprostřed hladiny. Přes velkou aktivitu ve dne spí ptáci jen velmi krátce.

Co jí ptáci v zimě : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.