Jídlo ve středověku

Bohatí • Hovězí, jehněčí, vepřové, zvěřina. Výběr v drůbeţi i ptactvu – husy, kachny, labutě, kvíčaly, holuby. Ryby – velké ryby jen pro bohaté.Starověk. Ve střední Evropě, kde převládaly keltské a germánské kmeny, byl na přelomu letopočtu základ stravy tvořen surovinami rostlinného původu. Jednalo se zejména o pěstování pšenice, žita, špaldy, ječmene, luštěnin (hrách) a zeleniny (zelí, cibule, brambory).Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.

Co jedli lidé v době kamenné : Kromě masa a ryb byly součástí jídelníčku lidí také lesní plody, jablka, ořechy a tetřeví vejce. Po pěti týdnech takové diety archeologové účastnící se experimentu zhubli až o 5 kilogramů. „Ztratil jsem jen tuk, ale žádné svaly. Na začátku to bylo těžké, protože tu není žádný cukr, na to jsem nebyl zvyklý.

Co jedli chudi ve středověku

Bílý chléb jedli panovníci či církevní představitelé a tmavý chudina. Pekly se i chlebové placky na kameni či v popelu. Nižší postavení v jídelníčku pak měly obilné kaše, což bylo jídlo chudých. Ale pokud se kaše dosladily sušeným ovocem a medem, byly používány i na stole šlechty jako sváteční jídlo.

Co jedli Češi ve středověku : Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.

Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí.

Maso se jedlo nožem. Nejoblíbenějším jídlem Sparťanů při jejich společném stravování (syssitiích) byla proslulá černá polévka, jakási velmi pikantní hustá polévka s přísadou vepřového masa, krve, octa a soli. Nejrozšířenějším nápojem byla určitě voda, na které labužníci dovedli ocenit chuť i svěžest.

Co se jedlo v zimě

vnitřnosti, vejce, kozí a ovčí sýry, vařená zelenina, červené víno, křen, česnek, cibule, chřest, med, úhoř či losos, růžičková kapusta, dýně, vodnice, špenát, kukuřice, pohanka apod.). Díky tomu byla naše strava přiměřená ročnímu období a potřebám organizmu během něj.Člověk byl zatím plně závislý na přírodě, sbíral plodiny a lovil. V paleolitu se střídaly doby ledové a meziledové, žili zde mamuti, medvědi, tygři, sobi, bizoni a koně.Mnišská strava nesměla obsahovat maso čtvernožců, ryby a drůbež však povoleny byly. K jídlu měl mnich každý den dostávat libru (asi ¼ kg) chleba, a to bez rozdílu, zda se jedlo jednou či dvakrát denně. Pokud byl oběd i večeře, chléb se rozdělil na dvě části, větší se snědla v poledne, menší večer.

Základ jejich jídelníčku tvořily kaše z hrachu a krup, ze zeleniny se konzumovalo hlavně zelí a červená řepa. Nechyběly polévky a chléb, který se v našich krajích běžně pekl už od dob prvních Přemyslovců.

Co jedí Číňani : Číňané si potrpí na vyváženou stravu. Je to spojeno s bohatou čínskou kuchyní a pestrou škálou používaných ingrediencí. Hlavní jídlo se obvykle skládá z rýže nebo jiných obilovin, masa, ryb, mořskými plody a zeleniny. Mezi populární čínské pokrmy patří Kung-pao, Pchin-jinem, Pekingská kachna a další.

Co pili lidé ve středověku : Především mléko bylo ve středověku hojně využíváno a dále zpracováváno na smetanu, tvaroh, máslo, sýr nebo syrovátku. Lidé pili jak mléko kravské a kozí, tak ovčí i mléko kobylí.

Co se stane když člověk nejí maso

nespavost, únava, bledá kůže a celkové oslabení organizmu. Velmi často dochází k chudokrevnosti. Je to důsledek nedostatku vitamínu B12 (kobalaminu), který je s výjimkou droždí výhradně v živočišných produktech. Deficit vitamínu B12 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby či mrtvice.

Zdravotní potíže, které mohou nastat po požití zkaženého masa, jsou velmi nepříjemné. Ať už jde o salmonelózu nebo jiné nemoci, je to věc, kterou na dovolené rozhodně nechcete. V některých případech zažívací potíže po zkaženém jídle mohou gradovat až k přímému ohrožení na životě a v krajním případě k úmrtí.Z masa se nejvíce jedlo drůbeží a hovězí, šlechta měla výsadu pochutnat si i na zvěřině. Poddaní v lesích lovit nesměli pod hrozbou trestu smrti; bylo jim však dovoleno chytat drobné živočichy. Veverky, žáby, chrousti nebo vrabci patřili k častým chodům středověkého menu.

Kdo byli Sparťané : Sparta byla polis na Peloponéském poloostrově s centrem v oblasti Lakónie na jihovýchodě. Sparťané byli potomky Dórů, kteří podrobili místní obyvatelstvo. Zotročení rolníci museli odvádět svým pánům, držitelům půdy, stanovené dávky. Říkalo se jim heilóti a byli bez jakýchkoliv práv.