Kromě masa a ryb byly součástí jídelníčku lidí také lesní plody, jablka, ořechy a tetřeví vejce. Po pěti týdnech takové diety archeologové účastnící se experimentu zhubli až o 5 kilogramů. „Ztratil jsem jen tuk, ale žádné svaly. Na začátku to bylo těžké, protože tu není žádný cukr, na to jsem nebyl zvyklý.Typické rysy

Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty: zemědělství – ve střední Evropě hlavně pěstování obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat. výroba keramických nádob, keramika. výroba první broušené a vrtané industrie.Mladší doba kamenná má také svůj odborný název: neolit (tentokrát z řečkých slov néo – nový a lithos – kámen). Toto období se vymezuje přibližně mezi roky 5000 a 4000 let př. n.l. Pro neolit jsou typické počátky zemědělství – pěstování plodin a chov dobytka.

Čím se živili lidé v době kamenné : Člověk byl zatím plně závislý na přírodě, sbíral plodiny a lovil. V paleolitu se střídaly doby ledové a meziledové, žili zde mamuti, medvědi, tygři, sobi, bizoni a koně.

Co jedli prvni lidé

Z hlediska tělesné konstituce je člověk řazen mezi primáty. Jejich domovem byly zpočátku koruny stromů, kde se spokojili s potravou, kterou si mohli sami a bez větších problémů obstarat – tedy hlavně hmyz, larvy, ptačí vejce, mláďata a z rostlinné stravy např. ořechy, semena, mladé výhonky, ovoce.

Co dávali lidé v době kamenné do hrobu : Nejčastěji byly vkládány keramické nádoby, dále kamenné nástroje (broušené kopytovité klíny nebo štípaná industrie, vzácněji brousky, zrnotěrky) nebo různé ozdoby ze schránek měkkýšů, kančích klů, jeleních grandlí, někdy též červené barvivo.

Mladší doba kamenná – neolit (cca do 5 000 př. n. l.) Pozdní doba kamenná – eneolit (doba měděná – chalkolit, na Předním východě cca do 3500 př. n. l.)

Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí.

Co jedli naši předci

Strava našich předků byla velmi prostá, založena zejména na obilovinách a luštěninách. Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory.Lidé jedli luštěniny, různé byliny, zeleninu, ovoce čerstvé i sušené.

• Starobylé jídlo z obilí vznikalo velice jednoduše.
• Těsto se sestávalo z mouky s trochou kvasnic, ze soli, z koření, z mléka, někdy z másla a vajec.
• Z drceného obilí se připravovalo docela chutné kašovité jídlo.

Často se kytice skládají s trvanlivějších druhů rostlin a případně i z umělých květin. Položením kytice na hrob vyjádřujeme smutek a soustrast. Tyto vazby zdobí hrob ještě několik týdnů po pohřbu. K vazbám se přidávají smuteční stuhy se vzpomínkovými citáty.

Pozdní doba kamenná se také nazývá eneolit. Ve Evropě je toto období spojeno s prvním používání mědi, takže se pro něj používá i název doba měděná (chalkolit). Jde o období cca mezi roky 4300 a 2000 př. n.l.

Jaký nejtvrdší kámen se používal v době kamenné : Nejtvrdší minerály

Za drahokam byl považován kámen s tvrdostí větší jak křemen (více jak 7 dle Mohse). Mezi nejtvrdší kameny patří: akvamarín s tvrdostí (7,5 – 8); topaz (8); korund (9) a jeho odrůdy rubín (9); safír (9) smaragd (7,5 – 8).

Co se stane kdyz clovek sní zkazene maso : Zdravotní potíže, které mohou nastat po požití zkaženého masa, jsou velmi nepříjemné. Ať už jde o salmonelózu nebo jiné nemoci, je to věc, kterou na dovolené rozhodně nechcete. V některých případech zažívací potíže po zkaženém jídle mohou gradovat až k přímému ohrožení na životě a v krajním případě k úmrtí.

Co se stane když člověk nejí maso

nespavost, únava, bledá kůže a celkové oslabení organizmu. Velmi často dochází k chudokrevnosti. Je to důsledek nedostatku vitamínu B12 (kobalaminu), který je s výjimkou droždí výhradně v živočišných produktech. Deficit vitamínu B12 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby či mrtvice.

Z hlediska tělesné konstituce je člověk řazen mezi primáty. Jejich domovem byly zpočátku koruny stromů, kde se spokojili s potravou, kterou si mohli sami a bez větších problémů obstarat – tedy hlavně hmyz, larvy, ptačí vejce, mláďata a z rostlinné stravy např. ořechy, semena, mladé výhonky, ovoce.Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.

Co se dává za oblečení do rakve : Vezměte s sebou vhodné oblečení pro zesnulého

Spodní prádlo, ponožky, košile, kravata, společenský oblek nebo stejnokroj, popřípadě i oblečení, které zesnulý rád nosil, obuv.