Kromě masa a ryb byly součástí jídelníčku lidí také lesní plody, jablka, ořechy a tetřeví vejce. Po pěti týdnech takové diety archeologové účastnící se experimentu zhubli až o 5 kilogramů. „Ztratil jsem jen tuk, ale žádné svaly. Na začátku to bylo těžké, protože tu není žádný cukr, na to jsem nebyl zvyklý.Paleolit (nebo starší doba kamenná) je nejmladším a nejdelším obdobím lidských dějin. Člověk dnešního typu se na našem území objevil přibližně před 40 000 lety. V té době zde panovalo tropické podnebí. Tito lidé se živili například sběrem lesních plodů, rybolovem, ale i lovem drobných i větších zvířat.Člověk byl zatím plně závislý na přírodě, sbíral plodiny a lovil. V paleolitu se střídaly doby ledové a meziledové, žili zde mamuti, medvědi, tygři, sobi, bizoni a koně.

Co jedli lidi v praveku : V pravěku se vařila především slaná nebo alespoň neslaná kaše. Později se kaše někdy i kořenily a sladily zároveň. Mléko kyselé i sladké bylo vůbec důležitým doplňkem slaných i sladkých kaší a kaše se vždycky vydatně mastily máslem, škvarky či slaninou a doplňovaly se např. zelím nebo ovčí brynzou.

Co dávali lidé ve starší době kamenné do hrobu mrtvých

Nejčastěji byly vkládány keramické nádoby, dále kamenné nástroje (broušené kopytovité klíny nebo štípaná industrie, vzácněji brousky, zrnotěrky) nebo různé ozdoby ze schránek měkkýšů, kančích klů, jeleních grandlí, někdy též červené barvivo.

Co bylo v době kamenné : n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů. Jde o období charakterizované prvním užíváním technologie ve vývoji člověka. Období končí nástupem techniky tavení mědi (přechodné období eneolit), a posléze i bronzu (slitiny mědi a cínu), tedy nástupem doby bronzové.

Ve starší době kamenné se lidé živili lovem a sběrem plodů, kořínků a vajíček. Postup- ně se naučili opracovávat kámen a vyrábět první nástroje.

Nejčastěji byly vkládány keramické nádoby, dále kamenné nástroje (broušené kopytovité klíny nebo štípaná industrie, vzácněji brousky, zrnotěrky) nebo různé ozdoby ze schránek měkkýšů, kančích klů, jeleních grandlí, někdy též červené barvivo.

Jaký nejtvrdší kámen se používal v době kamenné

Nejtvrdší minerály

Za drahokam byl považován kámen s tvrdostí větší jak křemen (více jak 7 dle Mohse). Mezi nejtvrdší kameny patří: akvamarín s tvrdostí (7,5 – 8); topaz (8); korund (9) a jeho odrůdy rubín (9); safír (9) smaragd (7,5 – 8).Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.Základ jejich jídelníčku tvořily kaše z hrachu a krup, ze zeleniny se konzumovalo hlavně zelí a červená řepa. Nechyběly polévky a chléb, který se v našich krajích běžně pekl už od dob prvních Přemyslovců.

Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Které dovednosti lidé získali v starší době kamenné : Hlavním úkolem člověka v této době byl boj o udržení existence. Podstatnou činností byl lov, zejména stádové zvěře, doplňovaný sběrem rostlin a plodů. Avšak největším úspěchem pravěkých lidí bylo zjištění, jak ovládnout oheň. Nejdříve byl oheň využíván jako ochrana před divokou zvěří a zdroj tepla a světla.

Co ve starší době kamenné do hrobu mrtvých : Nejčastěji byly vkládány keramické nádoby, dále kamenné nástroje (broušené kopytovité klíny nebo štípaná industrie, vzácněji brousky, zrnotěrky) nebo různé ozdoby ze schránek měkkýšů, kančích klů, jeleních grandlí, někdy též červené barvivo.

Co bylo převratným objevem starší doby kamenné

Příležitost k lovu a sběru poskytovalo zejména okolí vodních toků a ploch, v jejichž blízkosti se paleolitický člověk pohyboval. Převratným objevem je zejména oheň, představující zdroj tepla i světla a sloužící pro přípravu pokrmů i ochranu před zvěří.

Netkaná textilie je nepostradatelný pomocník i při péči o hrob. Je vhodná na hroby s vysázenými květinami či pod okrasné kamínky nebo mulčovací kůru. Zamezuje výparu vody z půdy, je UV stabilní a pohlcuje sluneční záření, díky tomu má dlouhou životnost a ochrání květiny před nepříznivými klimatickými vlivy.Diamant je přírodní minerál, který je známý jako nejtvrdší nerost. Vyniká vysokým indexem lomu světla, což mu dodává jedinečné barevné plamínky při šperkařském vybroušení. Chemicky je tvořen čistým uhlíkem, který se vyskytuje v krystalické formě.

Co je nejtvrdší kámen : Diamant je téměř nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. fullerit, romboedrická modifikace diamantu či nanokrystalická forma diamantu – ADNR).