Pověst známe buď poetickou nebo prozaickou. Obecně se však jedná o literární epický útvar, který pracuje s lidovou tvořivostí a slovesností. Pověst se většinou váže k danému místu a času. Od pohádky se liší tím, že se pověst zakládá na pravdivé události.Do bájí neboli mýtů jsou vtěleny dávné představy lidí o vzniku světa a jeho povaze; o životě bohů; přírodních jevech a jejich příčinách; o člověku, jeho vzniku a jeho pozemském i posmrtném životě atd. Tyto fantaskní příběhy se pokouší určitým způsobem vykládat zmíněné dříve nevysvětlitelné jevy.Pověst se vyznačuje vztahem k reálné skutečnosti a časoprostorovým ukotvením. Některé pověsti obsahují skutečnou historickou dataci událostí a lze je chápat jako pomyslný záznam historické události. Na rozdíl od pohádky, která je čistě fiktivní, se pověst váže k určitému místu.

Co je to BÁJ : Soubor mýtů vztahující se k určité kultuře – mytologie. Jedná se o příběhy, kterými si lidé vysvětlovali vznik světa a zákonitosti v něm jako výsledek působení různých božstev.

Jaké jsou pověsti

V české a slovenské folkloristice se tradičně užívalo dělení na pověsti v užším slova smyslu, a to na pověsti místní, historické a takzvané pověrečné povídky odpovídající pověstem démonologickým. Bez ohledu na způsob třídění pověstí dochází k překrývání druhů.

Jak vznikají pověsti : Každá pověst má podle Jana Prchala původně pravdivý příběh, ale protože si do něj lidé zakomponovali tyto smyšlené bytosti, vznikaly tím nádherné pověsti.

Pověst je epický útvar lidové slovesnosti, obvykle definovaný jako krátké, fantasticky zabarvené vyprávění s reálnou motivací, které se odehrává v historickém čase a o jehož pravdivosti jsou vypravěč i posluchači přesvědčeni. Přestože charakteristika není zcela přesná, umožňuje postihnout klíčová kritéria.

Na rozdíl od pohádek je jazyk pověstí civilnější, prostší. To pověstem dodává na přesvědčivosti a věrohodnosti. Neužívají se klišé typická pro pohádky, ani se většinou neuplatňuje pohádková symbolika.

V jaké době se pověst o ječmínkovi odehrává

Pověst nás zavádí do doby po smrti krále Svatopluka, kdy si Moravané za svého krále vybrali panovníka, spravedlivého chropyňského zemana. Ten se však místo panování oddával radovánkám. Na jeho nákladný život mu nestačily peníze z pokladnice, a tak ukládal lidem čím dál více daní.Podle starých Řeků vše vzniklo z prvotního Chaosu. Z něho se vynořily Země (Gaia), Podsvětí (Tartaros), Temnota (Erebus), Bohyně noci (Nyx) a podle některých tradic i Bůh lásky (Eros). Později se objevila Nebesa (Ouranos) a Moře (Pontos), a po nich všechno ostatní.Pojednává o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka. Moderní badatelé studují mýty ve snaze zjistit více o náboženském a politickém zařízení starověkého Řecka a pochopit samotnou povahu vytváření mýtů.

Najdete zde třicetpět pověstí: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, Libušina proroctví, Dívčí válka, O Křesomyslu a Horymírovi, Lucká válka, Durynk a Neklan, O králi Svatoplukovi, O králi Ječmínkovi, Praporec sv. Václava, O Bruncvíkovi a další.

Jak dělíme pověsti : V české a slovenské folkloristice se tradičně užívalo dělení na pověsti v užším slova smyslu, a to na pověsti místní, historické a takzvané pověrečné povídky odpovídající pověstem démonologickým. Bez ohledu na způsob třídění pověstí dochází k překrývání druhů.

Jaké jsou české pověsti : Najdete zde třicetpět pověstí: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, Libušina proroctví, Dívčí válka, O Křesomyslu a Horymírovi, Lucká válka, Durynk a Neklan, O králi Svatoplukovi, O králi Ječmínkovi, Praporec sv. Václava, O Bruncvíkovi a další.

Co musí obsahovat pověst

Ve své původní podobě je pověst kromě samotného obsahu vyprávění charakteristická osobností vypravěče, posluchači a situací, ve které je vyprávěna – doprovázejí ji změny vypravěčova hlasu a mimiky, dotazy posluchačů a projevy jejich emocí.

Najdete zde třicetpět pověstí: O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, O Bivojovi, O Libuši, O Přemyslovi, Libušina proroctví, Dívčí válka, O Křesomyslu a Horymírovi, Lucká válka, Durynk a Neklan, O králi Svatoplukovi, O králi Ječmínkovi, Praporec sv. Václava, O Bruncvíkovi a další.Jde o vyprávění založené na básnické fantazii, zejména ze světa nadpřirozených jevů. Důležité je, že pohádkový příběh není původně vázán na podmínky reálného světa. Příběh samotný není vypravěčem prezentován jako pravdivý a posluchači zpravidla také nevěří, že by se mohl odehrát ve skutečnosti.

Kolik je řeckých bohů : 12 bohů Olympu

Těchto dvanáct bohů a bohyň je: Zeus, Héra, Afrodita, Apollo, Ares, Artemis, Athéna, Demeter, Dionýsos, Héfaistos, Hermés a Poseidon. Jiní bohové a bohyně, kteří byli někdy zahrnuti jako olympionici, jsou Hades (bůh podsvětí), Hestia (bohyně domova a rodiny) a Eros (bůh lásky a také známý jako Cupid).