Žahavci (Cnidaria) jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů po 2 m. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis).Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.

Co dýchají žahavci : Dýchají celým povrchem těla. Trávení: Jsou draví, kořist loví pomocí žahavých buněk. Dravý živočich se jiným slovem nazývá predátor. Mají trávicí dutinu = jednoduchou trávicí soustavu s jediným otvorem, který slouží jak k příjmu potravy, tak k vyvrhování nestravitelných zbytků.

Které medúzy jsou Žahavé

Talířovka obrovská (Cyanea capillata), také známá jako medúza žahavá, je největší známý druh medúzy. Vyskytuje se převážně v boreálních (subarktických) vodách Severního ledového oceánu a v severních částech Atlantiku a Pacifiku.

Jaké je tělo žahavců : Tělo žahavců je radiálně symetrické, nejčastěji podle čísla 4. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea. Mezoglea může být slabě až mohutně vyvinuta, zejména u medúzovců.

Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

Obrvená larva se nazývá planula.

Co to je medúza

Medúza je stadium životního cyklu žahavců, přičemž prvním stadiem je polyp. Ve stadiu medúzy je tělo žahavců zvětšeno výrazně do šířky. Medúza je také někdejší český rodový název některých žahavců. Stadium medúzy dominuje v životním cyklu medúzovců a čtyřhranek.Žahavci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Žijí zejména ve slané, ale i ve sladké vodě. Jsou vybaveni žahavými buňkami, které jim slouží k obraně a lovu. Mají jednoduchou stavbu těla, to je paprsčitě (radiálně) souměrné.Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

Co je to medúza Je to druhé stádium jejich životního cyklu, které se projevuje jako volně plovoucí forma se zvonem a žahavými rameny. Medúzy mají různý tvar, nejen zvonovitý, ale i zploštělý (nahoře jsou jen mírně vypuklé a dole jen málo vyduté). Horní plocha se nazývá exumbrella a spodní část subumbrella.

Které medúzy nejsou Žahavé : Až o rok později jsme zjistili, že zrovna tento druh medúz nemá žádná žahavá ramena a dokonce nasolený je považován za pochoutku. Jmenuje se kořenoústka hrbolatá (Cytolorhiza tuberculata), má jen 8 částečně srostlých příušních krátkých chapadel, která jsou zakončena modrofialovými bradavkami.

Co dělat když Žahne medúza : Jak ošetříme poranění

1. Odstraníme zbytky těla medúzy. Nikdy se nedotýkáme holou rukou, ale použijeme gumovou rukavici nebo nějaký předmět.
2. Ránu opláchněte mořskou vodou.
3. Poraněnou kůži polijte octem.
4. K utišení bolesti od poranění žahavců pomáhá horká voda. Ponořte zasažené místo do vody o teplotě cca 40-50 stupňů.

Co na žahnutí od medúzy

všeobecná první pomoc při žahnutí medúzou je omýt postižené místo. Je-li to možné. Přiložte octanový zábal. Po dobu potíží užívejte celková (zmínění Aerius, 1 tbl denně) a topická antihistaminika (Fenistil gel, nemáte-li, lze nahradit Alpou gelem po bodnutí hmyzem).

Požahání může způsobit i mrtvá medúza vyvržená na břeh nebo utržená volně plovoucí chapadla. Při kontaktu s jedem se obvykle dostaví svědění, intenzivní pálení, brnění, někdy ostrá bolest. Kůže je poraněná, naskáčou na ní puchýřky, častá je i vyrážka nebo otok. Může se přidat i nevolnost, zvracení a únava či malátnost.Čtyřhranka smrtelná – informace

Má šest očí, které vidí do všech směrů, její hlava má průměr 25 centimetrů a ramena dosahují délky až 3 metrů. Její žahavé buňky jsou velice reaktivní, smrt dokážou přivodit do dvou minut a způsobují prudkou bolest. Často způsobují i otoky a šok, následkem kterého může člověk utonout.

Kde žije čtyřhranka smrtelná : Čtyřhranka Fleckerova (Chironex fleckeri; Southcott, 1956) či čtyřhranka smrtelná nebo také mořská vosa je smrtelně jedovatý druh mořské medúzy z čeledi Chirodropidae obývající příbřežní vody okolo Austrálie v období od října do května.