Talířovka obrovská (Cyanea capillata), také známá jako medúza žahavá, je největší známý druh medúzy. Vyskytuje se převážně v boreálních (subarktických) vodách Severního ledového oceánu a v severních částech Atlantiku a Pacifiku.Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.Pohybují se pomocí svalových buněk (buňky, které se umějí smršťovat a natahovat). Dýchají celým povrchem těla. Trávení: Jsou draví, kořist loví pomocí žahavých buněk.

Jak se rozmnožují žahavci : Rozmnožování Nepohlavně se žahavci množí pučením či strobilací, pohlavně se navíc množí obvykle jen medúza. Medúzy jsou obvykle odděleného pohlaví a pohlavní orgány jsou umístěny na spodní straně jejich klobouku.

Kdo patří mezi žahavce

Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.

Co to je Žahavec : Žahavci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Žijí zejména ve slané, ale i ve sladké vodě. Jsou vybaveni žahavými buňkami, které jim slouží k obraně a lovu. Mají jednoduchou stavbu těla, to je paprsčitě (radiálně) souměrné.

Potravou žahavců je plankton a nekton, výjimečně je prokázána i filtrace fytoplanktonu. Velcí medúzovci a korálnatci jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i ryby. U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta symbióza s jednobuněčnými řasami (zoxantelami).

Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.

Na co se dělí žahavci

Volně a aktivně pohybliví žahavci (čtyřhranky, medúzovci) jsou solitérní. Pasivně plovoucí nebo přisedlí žahavci (většina polypovců, korálnatci) jsou často koloniální. Noví jedinci na nich vznikají pučením bez následného oddělení.Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.Tělo žahavců je radiálně symetrické, nejčastěji podle čísla 4. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z ektodermu (epidermis) a entodermu (gastrodermis). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako mezoglea. Mezoglea může být slabě až mohutně vyvinuta, zejména u medúzovců.