Napoví vám následující výčet příznaků, které mohou být důvodem k návštěvě odborníka.

1. Potíže se spánkem.
2. Snížený zájem o věci, které vás dříve bavily.
3. Všechno vás rozčiluje.
4. Jste zaplaveni hanbou a pocity viny.
5. Vaše chutě se výrazně změnily.
6. Pociťujete nadměrnou únavu.
7. Neschopnost se soustředit.

Mezi rozšířená duševní onemocnění dnes patří deprese (která se globálně dle údajů WHO týká zhruba 300 milionů lidí), bipolární porucha (60 milionů), demence (50 milionů), schizofrenie (23 milionů) a další. Těžkou formou určité duševní poruchy pak trpí přibližně čtyři procenta světové populace.Může jít o stále smutnou náladu, pokles sebevědomí, nepřiměřené výčitky, neschopnost prožívat radost, nesoustředěnost, nerozhodnost, celkové zpomalení či naopak napětí a neklid, extrémní únavu, potíže se spánkem (nedostatek či přemíra), sníženou nebo zvýšenou chuť k jídlu a objevit se mohou i sebevražedné myšlenky.

Jak se dělí psychické poruchy : Takové projevy emocí, myšlení a chování, které lze již diagnostikovat v rámci duševních poruch, můžeme rozdělit následovně: Úzkostné či neurotické poruchy. Poruchy osobnosti. Psychotické a afektivní poruchy.

Jak vznikají psychické poruchy

Příčiny duševních poruch jsou komplexní, podílejí se na nich faktory genetické (bodové polymorfismy DNA, variace počtu kopií v oblasti DNA, epistáze genů) i faktory zevního prostředí (biologické, psychologické, sociální, spirituální), při interak- cích genů a prostředí se pak nezřídka uplatňuje epigenetika.

Co zpusobuje psychické problemy : Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.

Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.

Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.

Jak poznám že má poruchu osobnosti

Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.Duševní nemoc či porucha se u dětí i dospělých projevuje problémy v oblasti nálad a emocí, v oblasti myšlení, pozornosti a paměti a také v chování, sebekontrole. Tyto potíže se často kombinují, komplikují či přímo znemožňují zapojení nemocného do běžného života a přinášejí pocit utrpení pro něho samotného.Duševní nemoc či porucha se u dětí i dospělých projevuje problémy v oblasti nálad a emocí, v oblasti myšlení, pozornosti a paměti a také v chování, sebekontrole. Tyto potíže se často kombinují, komplikují či přímo znemožňují zapojení nemocného do běžného života a přinášejí pocit utrpení pro něho samotného.

Základem úspěšné léčby je kombinace podávání léků, psychoterapie, rehabilitace a resocializace, na tom se nic nemění. Zkvalitňují se ale například léky, které mají méně vedlejších účinků, lépe pomáhají, a tím umožňují i lepší zařazení pacienta zpět do společnosti. Ruší se také některé postupy.

Kdy vzniká porucha osobnosti : Mezi příčiny poruch patří především dědičné vlivy, dále pak vlivy psychosociální (zejména výchova). Ke změně osobnosti však může dojít i v průběhu života následkem psychického traumatu, endokrinopatií, stresu, užívání drog, vaskulárních onemocnění CNS, expanzivních procesů nitrolebních nebo jiného duševního onemocnění.

Jak se léčí porucha osobnosti : Dosud nejlépe prozkoumaná je terapie emočně nestabilní poruchy osobnosti (hraniční typ). Při ní se používá mj. dialekticko-behaviorální terapie (zkratka DBT, z anglického dialectical behaviour therapy) a terapie založená na mentalizaci (zkratka MBT, z anglického mentalisation-based therapy).

Jak vzniká porucha osobnosti

Poruchy osobnosti často vznikají souhrou různých faktorů. Se vší pravděpodobností vede k rozvoji poruchy osobnosti kombinace genetických vlivů („dědičné faktory“) a negativních zkušeností z raného dětství (např. problémy ve výchově a vývoji, zkušenosti s násilím, sexuální zneužívání, traumata, zanedbávání).

Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.Existují dvě základní skupiny příčin vzniku poruch osobnosti: jde o genetické vlivy a psychosociální vlivy (výchova, životní okolnosti a jejich zpracování člověkem).