Křesťanský svět si na Boží hod připomíná narození Ježíše Krista a 25. prosinec je zároveň dnem, kdy fakticky začínají Vánoce. Dodnes se k Božímu hodu vánočnímu pojí také lidové tradice. Všechny vesměs říkají, že se v tento den nesmí pracovat.Čeho se vyvarovat, abyste neměli smůlu

• O Štědrém dnu platí zákaz malování, šití a vylévání vody na dvůr.
• Rozhodně nevěste prádlo – vyčarujete si neštěstí v podobě oběšence mezi blízkými.
• Určitě také nezametejte – vyhnali byste z domu duchy předků, kteří chodí v tento čas navštívit živé.

Říká se, že „na Štěpána není pána“. To se říká proto, že čeledníkům v ten den končila služba, mohli odejít k jinému hospodáři. Ten den dostávali celoroční odměnu a nová práce začínala až po Novém roce. K odchodu dostávali zvláštní koláč zdobený pentlemi a ořechy.

Co se jí 25. prosince : 25. a 26. prosinec jsou velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená kachna nebo husa se zelím a knedlíky nebo slavnostní svíčková na smetaně.

Proč nesmí na Štědrý den viset prádlo

Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.

Kdy se nesmí věšet prádlo : Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.

Proč se slaví Vánoce 24 prosince

Do roku 432 se Vánoce stihly rozšířit do Egypta a ve středověku už tento svátek slavili lidé po celém světě, čímž se pohanské slavnosti dostaly do pozadí. Od tohoto času se tedy narození Ježíše Krista slaví 24. prosince a 6. leden se stal datem příjezdu Tří Králů.První svátek vánoční nebo také Slavnost Narození Páně či Boží hod připadá na 25. prosince. V tento den by nikdo neměl pracovat, všichni by měli jen odpočívat a rozjímat. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování.Tradiční vánoční menu je u nás velmi zakořeněné a ve většině domácností zcela neměnné. Polévka je rybí nebo hrachová, jako hlavní jídlo se podává smažený kapr s bramborovým salátem, někdo jí vinnou klobásu, nesmí chybět houbový kuba, vánočka a vaječný koňak.

Sušení na slunci vyhovuje bílému prádlu i vaší peněžence

Nejvhodnější dobou pro sušení prádla je jaro až babí léto. Prádlo venku díky intenzivním slunečním paprskům a větru rychle schne.

Proč se nesmí prát na Velikonoce : Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.

Proč se nesmí vstávat od štědrovečerní večeře : Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Zatímco v minulosti nesměla vstát hospodyně od stolu, dnes může obsluhovat ostatní právě pouze ten, který jídlo připravuje. Pokud vstane někdo jiný, říká se, že příští rok u Štědrovečerní večeře nebude.

Co se dělá 24. prosince

Se Štědrým dnem a zejména Štědrým večerem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře, rozsvěcování vánočního stromečku a rozbalování dárků nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.Na Štědrý den – tedy 24. prosince večer – se usedá ke štědrovečerní slavnostní večeři. Tradiční večeře se skládá z rybí polévky a kapra s bramborovým salátem. Štědrovečerní večeře má svá pravidla – prostírá se pro jednoho navíc, pro nečekanou návštěvu, od stolu se během večeře nevstává, dokud všichni nedojí.

Co jedí Polaci na Štědrý den : Vánoce v Polsku patří k nejdůležitějším katolickým svátkům. Poláci se po celý Štědrý den postí: ne kvůli zlatému prasátku, ale protože to je křesťanská tradice. Ke stolu zasedají, když se na nebi objeví první hvězda. Je tradicí prostřít jedno místo navíc pro nečekaného hosta.