Ruptured Aortic AneurysmKlement Gottwald / Příčina úmrtí

Ačkoliv to bylo přísně tajeno, byl závislý na alkoholu a trpěl syfilidou. Tyto problémy byly zřejmě příčinou aneurysmatu aorty (výdutě srdeční tepny), na následky jejího prasknutí po třech dnech, tj. 14. března 1953, zemřel.Josif Vissarionovič Džugašvili, gruzínsky იოსებ ჯუღაშვილი, známý též jako Stalin, rusky Сталин – „muž z ocele“, tuto přezdívku mu vybral Lenin (18. prosince 1878 – 5. března 1953) byl sovětský komunistický politik a diktátor gruzínské národnosti, v letech 1927–1953 nejvyšší představitel SSSR.Hřbitov u Kremelské zdi, MoskvaJosif Vissarionovič Stalin / Místo pohřbení

Kdy zemrel Klement : 14. března 1953, PrahaKlement Gottwald / Úmrtí

Čím se vyučil Klement Gottwald

Klement Gottwald byl nemanželským synem chudé zemědělské dělnice. Před 1. světovou válkou se ve Vídni vyučil truhlářem a účastnil se činnosti v dělnickém tělovýchovném hnutí a mezi sociálně demokratickou mládeží.

Co udělal Stalin : V letech 1922–1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce dvacátých let fakticky diktátorem své země. Jeho teoretický a praktický přístup k politice se označuje jako stalinismus. Stalinova politika si vyžádala podle současného odhadu historiků mezi 3 až 8,7 miliony obětí.

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov Никита Сергеевич Хрущёв
Ve funkci: 14. září 1953 – 14. října 1964
Předchůdce	Josif Vissarionovič Stalin
Nástupce	Leonid Iljič Brežněv
7. předseda rady ministrů SSSR (premiér)

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)
Narození	18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium (dnes Gruzie)
Úmrtí	5. března 1953 (ve věku 74 let) Moskva, Sovětský svaz
Příčina úmrtí	krvácení do mozku
Místo pohřbení	Leninovo mauzoleum (1953–1961) Hřbitov u Kremelské zdi (od 1961)

Kdy zemřeli Stalin a Gottwald

Když 5. března 1953 zemřel sovětský diktátor Josif Stalin, rozhodl se Gottwald i přes varování lékařů odletět do Moskvy na pohřeb. Doprovázel jej internista Jindřich Karpíšek.Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda, centrální městská čtvrť si však ponechala název Zlín (plným označením Gottwaldov I – Zlín). Už v roce 1946 bylo Gottwaldovi uděleno čestné občanství, které mu bylo zrušeno až v roce 2010.Značně přestavěný bývalý statek rodiny Štarků v Dědicích byl komunistickou propagandou prohlášen za rodný dům prezidenta Klementa Gottwalda. Původní statek byl kompletně přebudován v 50. letech 20. století, dnes zůstává mementem komunistického režimu.

V letech 1922–1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce dvacátých let fakticky diktátorem své země. Jeho teoretický a praktický přístup k politice se označuje jako stalinismus.

Kdy zemřel Brežněv : 10. listopadu 1982, Zarečje, RuskoLeonid Iljič Brežněv / Úmrtí

Leonid Iljič Brežněv, v pořadí třetí generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a pátý nejvyšší představitel Sovětského svazu, zemřel ve věku 76 let dne 10. listopadu 1982, a to na infarkt myokardu po několika letech vážných zdravotních obtíží.

Jak vznikl název Zlín : Zlín jako zlý člověk i oběť

Bylo odvozeno od staročeského, snad hlavně mužského osobního jména Zla, což znamenalo „zlý člověk“.

Co byl Gottwaldov

Gottwaldovský kraj byl správní celek v Československu, který existoval v letech 1948–1960. Jeho centrem byl Gottwaldov (dnešní Zlín). Kraj měl rozlohu 5 106 km². Od současného Zlínského kraje, zavedeného roku 2000, se lišil především tím, že zahrnoval také Hodonínsko.

Lumbeho vila
Adresa	U Brusnice čp.188/IV, č.o.1, Hradčany, Praha 1, Česko
Ulice	U Brusnice
Souřadnice	50°5′29,68″ s. š., 14°23′35,31″ v. d.
Wikimedia | © OpenStreetMap

Benešova vila je letní obytný dům v Sezimově Ústí, který si se svou manželkou nechal postavit druhý československý prezident Edvard Beneš. Vila je chráněna jako kulturní památka ČR a je přístupná veřejnosti.

Kdo nahradil Brežněva : Leonid Iljič Brežněv

Leonid Iljič Brežněv Леонид Ильич Брежнев
Předchůdce	Nikolaj Viktorovič Podgornyj
Nástupce	Jurij Andropov
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Sovětského svazu