V pravěku se vařila především slaná nebo alespoň neslaná kaše. Později se kaše někdy i kořenily a sladily zároveň. Mléko kyselé i sladké bylo vůbec důležitým doplňkem slaných i sladkých kaší a kaše se vždycky vydatně mastily máslem, škvarky či slaninou a doplňovaly se např. zelím nebo ovčí brynzou.Lov v pravěku

Pochopitelně pro pravěké lovce byla atraktivní hlavně velká zvířata jako mamuti, zubr, los, pratur, sob, jelen, pižmoň apod. V neolitu přestává být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se postupně vyvíjí pastevectví.Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.

V čem bydleli pravěcí lidé : Často vyhledávali jeskyně a skalní převisy na výhodném místě: blízko řek a pokud možno nad údolími, obývanými stády zvěře. Přístřešek, který jim takto nabídla příroda, si upravovali; používali k tomu "dvojitou střechu". Mnohem častěji se však usídlili ve volné krajině, na planinách, v údolích, na horských plošinách.

Jak žili lidé v pravěku

Pravěký člověk žil v jeskyních, později si stavěl jednoduchá obydlí např. ze zvířecích kůží. Pravěký člověk využíval OHEŇ. Dával mu teplo a světlo, opékal na něm maso, ale také se díky ohni bránil divokým zvířatům.

Co jedli Pralide : V pravěku to s obstaráním jídla nebylo snadné. Své potraviny lovili a sbírali. y S příchodem neolitu nepřestal sběr hrát svou roli. Podle paleobotanických nálezů se sbíraly jablka, třešně, bukvice, kotvice, ořechy, lesní plody, a také kořeny, listy a semena různých dalších rostlin.

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru.

Tato paleontologická charakteristika asi jen málokomu napoví, že jde o období, kdy na jihu Moravy běhali Kopčem, Veverčák a další známí hrdinové. Legendární lovci mamutů žili na území dnešní moravské Pálavy, Polska a severního Rakouska před 27 000 až 23 000 lety.

Co pěstovali v pravěku

Základem byla pšenice dvouzrnka, méně pak proso a ječmen. Ani luštěniny nechyběly na jejich jídelníčku, hrách a čočka byly jistě vítaným doplněním neolitické kuchyně.Historie zemědělství: Lidé v pravěku vědomě pěstovali nejprve ječmen a rýži. Když vyhubili mamuty, začali chovat hospodářská zvířata. Napadlo vás někdy, že jsme vlastně potomky těch nejšikovnějších a nejchytřejších pravěkých lidí Naši prapradědové a praprababičky přežili, protože si dokázali opatřit jídlo.Pravěký člověk žil v jeskyních, později si stavěl jednoduchá obydlí např. ze zvířecích kůží. Pravěký člověk využíval OHEŇ. Dával mu teplo a světlo, opékal na něm maso, ale také se díky ohni bránil divokým zvířatům.

V dosavadním vývoji lidstva žilo na Zemi podle různých odhadů 60 až 100 miliard lidí (za humánní fázi vývoje přitom považujeme období posledního 1 milionu let). Současné obyvatelstvo (cca 6 mld.) tak tvoří pouze 6 – 10 % všech lidí, kteří kdy obývali Zemi.

Kdy zacal clovek jíst maso : Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let. Vědci to zjistili na základě nálezu zvířecích kostí.

Jaké nástroje používali v pravěku : Detailní popis Nástroje pravěkého člověka

• vrták.
• pěstní klín.
• špičku šípu.
• čepel.
• škrabku.

Kdy zemřel posledni mamut

Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety. Definitivní vyhynutí mamutů však nastalo až v době před asi 4000 lety, kdy vyhynuli zástupci poslední endemické populace na Wrangelově ostrově.

Mamut je velké, slonům příbuzné zvíře, ale mnohem větší a silnější než sloni. Je přes 6 metrů vysoký, 6 metrů dlouhý a i do šířky má úctyhodných 4,5 metru. Má dlouhou, hustou srst, a to bílé, šedé a nejspíš i další barvy.Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Jak bydleli v pravěku : Obytné domy měli půdorys ve tvaru obdélníku a ve své podstatě to byla vyhloubená jáma, zastřešená kůžemi a obehnaná dřevěnými nosnými kůly, které byly obmotány proutím a omazány hlínou, a tak tvořily stěny domu.