Ve stínu se ale dobře daří například medvědímu česneku, mangoldu a rukole. Úspěšné může být i pěstování květáku, fazolí, brokolice, hrášku, jehněčího salátu a řezaného salátu, pokud se slunce dostane na balkon brzy ráno nebo večer na dvě až tři hodiny. Mohou být přidány bylinky jako kopr, pažitka, máta a petržel.Výběr trvalek do stínu

Dominují kapradiny, funkie (Hosta), pomněnkovec (Brunnera), barvínek (Vinca). Mnohé rostliny ve stínu i kvetou: zvonky (Campanula), srdcovka (Dicentra), orlíčky (Aquilegia), hluchavky (Lamium) a mnohé jiné. Z popínavek vzpomeneme břečťan (Hedera).Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce. Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.

Jaké ovoce do polostínu : kanadské borůvky, ostružiníky, malinoostružiníky, maliny, jahodník. Dobré výsledky by mohly poskytnout i kamčatské borůvky (zimolez kamčatský), které na rozdíl od těch kanadských nevyžadují kyselou půdu, lískové ořechy, případně arónie černá, z jejíž plodů lze připravovat např.

Která zelenina roste v polostínu

Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější. Kdyby ale měla slunečních paprsků málo, nebude tolik sladká.

Co je stín a polostín : Stín je prostor za tělesem, do něhož neproniká světlo ze zdroje. Prostor, do kterého proniká světlo pouze z části zdroje, se nazývá polostín.

Které rostliny mohou zůstat na balkoně přes zimu

• vřes, vřesovec, jehličnany.
• kapradiny máta, rozmarýn, mateřídouška.
• břečťan většina skalniček.

Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.

Jaké bylinky do polostínu

V polostínu prospívají máty, pažitka, zimní cibule, mařinka vonná, řebříček obecný (také na slunci), zavinutka podvojná, čechřice vonná, krvavec menší, pelyněk kozalec neboli estragon. Zastínění snese třeba andělika lékařská či kerblík třebule.Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.Mnoho hodin slunečního svitu na slunném balkoně orientovaném na jih – zejména v létě – poskytuje ideální podmínky pro pěstování různých rostlin: Mezi rostliny na balkon na slunci patří například pelargonie, kopretiny, rozmarýn, levandule nebo olivovníky, ale také oleandr, šalvěj, tymián a jiřina.

Zastínění si můžeme pořídit mobilní v podobě slunečníků a stínicích plachet, party stanů a pavilonů. Stín nám poskytnou také malé zahradní stavby: pergoly, přístřešky, zastíněné terasy, loubí, markýzy a o slovo se opět hlásí oblíbené altány. Někomu postačí slunečník nebo stínicí plachta.

Co zasadit do truhliku na balkon : Jaké květiny na horký balkon

Hodně slunce mají v oblibě skalničky, sukulenty, petúnie (Petunia), muškáty (Pelargonium), vitálka (Sanvitalia), osteospermum (Osteospermum) i šruchy (Portulaca). Můžete pěstovat i voňavé bylinky, okrasné trávy, citrusy, rozchodníky (Sedum).

Co lze zasadit v zimě : Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.

Jaká zelenina roste v zimě

Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.

Vedle drátovců, vřesů, vřesovců a okrasných kapust si do podzimně laděných truhlíků můžete vysázet i další rostliny s větší či menší šancí na úspěšné přezimování. Patří k nim například zakrslé jehličnany, cesmíny, mini chryzantémy, macešky, brsleny, hebe či libavky.Vhodné jsou například brambory, kořenová zelenina, špenát nebo saláty. Ve vysokém záhonu se bude dařit salátu typu česáček, u kterého si můžete dle potřeby sklízet jednotlivé listy po celou sezónu, nebo typu lollo, který má kadeřavé listy a je i v červenolisté variantě.

Jak kombinovat zeleninu v záhonu : Ideální je tedy kombinovat druhy s rozdílnou hloubkou kořenění, nároky na živiny a s odlišně rychlým růstem. Pak můžeme zeleninu pěstovat v poměrně hustých výsadbách a lépe využít místo na záhonech. Například mrkev koření hluboko, cibule mělce a navíc si navzájem odpuzují škůdce (cibuli lze nahradit pažitkou či pórem).