leukémie, plazmocytom, Hodgkinův nádor aj. Biopsie kostní dřeně je vyšetření, které lékaři pomůže odhalit a upřesnit, o jaké onemocnění krve se jedná nebo v jakém stádiu se dané onemocnění nachází.. Kdy se vyšetření používá V krvi popisujeme tyto elementy: červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí dnes už spíše vzácně, probíhá podobně jako malá operace. Trvá přibližně hodinu a dárce je během něj v celkové anestezii a necítí žádnou bolest.Kostní dřeň (medulla ossium), lidově morek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris) dlouhých kostí a prostory mezi trámci houbovité kostní tkáně konců dlouhých kostí, kde se tvoří nové krvinky a krevní destičky (krvetvorba) Je tvořena tzv. hemopoetickou tkání.

Jak se pozná vhodný dárce kostní dřeně : Informace pro zájemce o vstup do registru dárců kostní dřeně

• věk 18–35 let.
• dobrý zdravotní stav.
• žádné závažné onemocnění v minulosti.
• bez trvalého užívání léků (nepočítá se antikoncepce a léky na sezónní alergie)
• váha vyšší než 50 kg.
• zdravotní pojištění v ČR.

Proč se dělá odběr kostní dřeně

Kdy a proč se kostní dřeň vyšetřuje Kostní dřeň je sídlo krvetvorby, a proto se vyšetřuje zejména při podezření na onemocnění krve. Důvodem pro odebrání vzorku kostní dřeně tak může být například anémie, to jest nedostatek červených krvinek, jejíž příčinu se nepodařilo zjistit z vyšetření krve.

Co ukáže krevní obraz : Krevní obraz je screeningové vyšetření krve, kterým získáme základní informace o počtu a kvalitě jednotlivých krevních buněk, mezi které patří erytrocyty, leukocyty, trombocyty a další odvozené parametry. Odchylky v hodnotách mohou poukazovat na zdravotní problém, který se v našem těle odehrává.

Odběr kostní dřeně je operační zákrok, který trvá zhruba 60 minut. Lékař u dárce v celkové anestezii odebere punkční jehlou kostní dřeň z pánevní kosti. Člověk stráví celkem tři dny v nemocnici. Odběr krvetvorných buněk z periferní krve se provádí ambulantně z loketní žíly a trvá asi čtyři hodiny.

Leukemie je choroba, při níž se nadměrně množí a zhoubně bují bílé krvinky. Zmnožené bývají především v kostní dřeni. U leukemie dochází vždy k postižení kostní dřeně a ve většině případů i k postižení krve. Je to vlastně rakovina bílých krvinek, což jsou buňky zajišťující obranyschopnost.

Kdo muze darovat kostní dřeň

Registrovaný dárce dřeně by měl být zdravý člověk, který v minulosti neprodělal žádné závažné onemocnění a neužívá dlouhodobě léky s výjimkou hormonální antikoncepce nebo vitaminových doplňků. Obecně lze říci, že kritéria jsou podobná jako u dárců krve.Vlastní punkci kostní dřeně a odběr vzorku provádí lékař až po dostatečném místním znecitlivění tenkou punkční jehlou. Po průniku do dřeňové dutiny lékař aspiruje (natáhne) nezbytné množství dřeňové krve, poté v případě nutnosti histologického vyšetření odebere malý vzorek kostní dřeně.Postup při darování kostní dřeně

Odebraná krev se mu bezpečně uschová v krevní bance a vrátí se mu později ve formě tzv. autotransfúze v průběhu samotného odběru dřeně.

Samotný odběr dřeně se provádí na chirurgickém sále v celkové anestézii (narkóze) a proto sám o sobě nebolí. Trvá průměrně asi 45 minut. Dárce leží na břiše a v této poloze mu dva lékaři zavedou přes kůži tenké odběrové jehly do dutin v zadních hrbolech pánevních kostí.

Co lze vycist z krevního obrazu : Výsledky vyšetření krevního obrazu vám poskytnou informace o počtu a také velikosti červených a bílých krvinek, krevních destiček a množství hemoglobinu v krvi.

Co se zjistuje z krve na preventivní prohlidce : Prohlídka probíhá přímo v ordinaci praktického lékaře a zahrnuje několik částí: Odběr krve k vyšetření cholesterolu (ve 30, 40, 50 a 60 letech), glykémie (od 40 let á 2 roky) a ev. další testy v závislosti na současné léčbě nebo zdravotních obtížích.

Kdy se bere kostní dřeň

Příjemci kostní dřeně či krvetvorných buněk jsou pacienti trpící některou z poruch krvetvorby (leukémií, závažnou anémií, imunodeficity nebo metabolickými poruchami), které jejich onemocnění bezprostředně ohrožuje na životě a transplantace je pro ně jedinou nadějí.

Do registru by zásadně NEMĚLI vstupovat lidé:

s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků s krvácivými chorobami a onemocněním krve. s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce)z buněk kostní dřeně jako mnohočetný myelom či některé leukémie. Dále nádory jiných tkání či orgánů, které do kosti prorůstají nebo metastazují. Mezi hlavní příznaky lze zařadit vystřelující bolest, zvýšenou teplotu, zduření kosti, bolestivý výrůstek na kosti, bolesti zad, únik moči, nechutenství, únavu a další.

Jak se otestovat na rakovinu : Odběry krve – zahrnují sedimentaci, krevní obraz, základní biochemický rozbor krve, hormony štítné žlázy, nádorové markery (podle pohlaví) – CEA, PSA, volný PSA, CA19-9, AFP, HCG , Ca125 a analýzu hladiny vitamínu D. Vyšetření moči. Vyšetření na skryté krvácení do zažívacího traktu.