Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy.Rodiče je krmí nejprve drobným měkkým hmyzem, později i žížalami, slimáčky a dalšími bezobratlými tvory, starším mláďatům občas přidají i kousek sladkého ovoce. Ve věku 5 – 6 dnů se mláďatům otevřou oči a postupně jim začne rašit peří. Hnízdo opouštějí v pouhých 15 dnech.Hnízdo je hluboká, polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou. Kosi žijící v lese je umísťují do vidlic stromů a keřů. Ve městě a na venkově hnízdí kosi i na budovách (balkóny, verandy) a v přístupných zahradních stavbách a konstrukcích. Hnízdo nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí.

Co jí kos v zimě : Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule.

Jaké krmítko pro kosy

Pro místa, která nenavštěvujete zrovna každý den, jsou vhodná krmítka samodoplňovací. Velikost krmítka volte podle toho, jaké druhy chcete přikrmovat, např. pro kosy, hrdličky zahradní a sojky obecné je potřeba krmítko větší.

Co žere kosy : Čím se živí kosi

Nepohrdnou ani ovocem a bobulemi, třeba jablky ponechanými na stromě nebo trnkami, kterými se celou zimu rádi občerstvují. Podobně jako ostatní ptáci jsou kosi od jara do podzimu převážně hmyzožravci, v zimě se pak přeorientují na semena, ořechy a tolik oblíbené ovoce.

Třeba krmení – ptáčata potřebují potravu každých patnáct minut od rána do večera. Savčí mláďata se sice krmí po dvou až čtyřhodinových intervalech, ale musí se k nim – podobně jako k lidským miminkám – vstávat i v noci.

Samci kosa černého jsou většinou opravdu zcela černí a mají žlutý až oranžový zobáček. Naproti tomu samičky od kosa jsou daleko méně nápadné. Jsou zbarvené spíše do šedo-hněda, nemají výrazně zbarvený zobák, ani žlutou linku pod očima.

Jaký zobák má kos

Kos černý je jedním z nejnápadnějších a také nejsnáze pozorovatelných obyvatel areálu naší školy. Černé peří samečků prozářené nápadným žlutooranžovým zobákem je chronicky známé již předškolákům. Samičky jsou pak hnědočerné, zobák mají tlumenější, zbarvený do oranžovohněda.Celkový vývoj mláďat od vajíčka po samostatného jedince je poměrně krátký, samice nasedá po snesení druhého vajíčka, ty sama zahřívá po dobu 13 dnů, po vylíhnutí se o ptáčata pečlivě starají oba rodiče, z hnízda vylétají přibližně za 15 až 16 dnů.Miluje žížaly, v létě se může přiživovat i na zralém ovoci – např. na jahodách, v zimě vezme za vděk zapomenutým jablkem, nebo suchými jeřabinami.

Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Co nepatri do krmítka : Co do ptačího krmítka nepatří Vyvarujte se především zkrmování domácích zbytků – jakýchkoli. Slaná, kořeněná, uzená nebo zkažená jídla mohou ptáčkům způsobit těžké zažívací potíže nebo i smrt. Do krmítka nepatří ani pečivo – sůl, kterou obsahuje, je pro ptáčky smrtelným nebezpečím.

Jakou barvu Zobaku má kos : Samci kosa černého jsou většinou opravdu zcela černí a mají žlutý až oranžový zobáček. Naproti tomu samičky od kosa jsou daleko méně nápadné. Jsou zbarvené spíše do šedo-hněda, nemají výrazně zbarvený zobák, ani žlutou linku pod očima.

Jak dlouho se dožije kos

Samec má černou barvu a svítivě žlutý zobák. Samice je hnědá. Velikostně je kos podobný hrdličce: měří 23–29 cm, váží 75–135 g a rozpětí jeho křídel je 34–39 cm. V přírodě se může dožít věku až 20 let.

Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.Zpěv ptáků je také zvukové označení teritoria či hnízdního okrsku a tudíž i varováním pro ostatní samce. Proto např. kos pravidelně zpívá na nejvyšším vrcholku stromu. Počátkem pelichání, které v našich podmínkách probíhá po druhém hnízdění koncem léta, zpěv ustává.

Co dělat s ptáčkem který vypadl z hnízda : Nejjednodušší rada zní: Nalezená ptáčata vyzvedněte (rukavice mít nemusíte) na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), případně přímo do hnízda, pokud je nablízku. Matka je najde a nakrmí. Ptačí rodiče totiž zajímá pouze obsah hnízda. Vypadlé mládě na zemi přehlížejí a nejeví o ně většinou žádný zájem.