Mlži jsou už čistě vodní živočichové, žijící ve sladké i slané vodě, a podobně jako plži mají i mlži vápenitou schránku. Jen s tím rozdílem, že u mlžů ji tvoří ne ulita, ale tzv. lastura. Ta je složena ze dvou částí, které samotného mlže uzavírají uvnitř.Na hlavě se nachází ústní otvor a 1-2 páry zatažitelných tykadel. Delší tykadla nesou oči, kratší mají funkci hmatu. Svalnatá noha umožňuje klouzavý pohyb pomocí slizu, který vylučuje pokožka. Suchozemští plži se zatahují do ulity také v období sucha a v zimě.Měkké tělo měkkýšů je chráněno vnější schránkou z uhličitanu vápenatého, která může poskytovat ochranu celému tělu či vytváří vnitřní oporu, ale může být zčásti nebo i úplně redukována a tělo zůstává bez pevné schránky. Tělo je složeno ze tří částí: hlavy, nohy a útrobního vaku.

Co jsou to mlži : Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.

Čím se živí mlži

Mlži se obvykle živí filtrováním drobných částeček z vody. Mají nepřímý vývoj, larvy sladkovodních druhů často parazitují na žábrách ryb. Do skupiny mlžů náleží například: škeble rybničná (1), škeble říční (2) – Velcí sladkovodní mlži s tenkostěnnými lasturami.

Co to jsou plži : Plži (Gastropoda), dříve též břichonožci, hovorově známi jako šneci a slimáci, jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýšů. Zástupci plžů se vyskytují ve sladkých vodách, v mořích i na souši. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trávení sacharidů začíná v ústní dutině. Zde se škrob a glykogen (polysacharidy) z potravy rozkládají pomocí enzymu amylázy (ptyalinu), který je obsažen ve slinách. Amyláza mění v ústech, jícnu a hltanu polysacharidy na disacharid maltózu.

Tělo se skládá ze svalnaté nohy, útrobního vaku a hlavy s jedním či dvěma páry tykadel (pár tykadel slouží jako hmatový orgán, oči jsou u jejich báze, v případě dvou párů jsou na delších tykadlech miskovitá očka, kratší mají funkci hmatovou). Měkké tělo bývá zpravidla kryto nepárovou schránkou (ulitou).

Jak se jmenují schránky mlžů

Schránka měkkýšů

U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku.Plži i mlži patří mezi měkkýše. Zatímco však plži jsou suchozemští, mlži žijí ve vodě (sladkovodní i mořské). Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber.

Plži (Gastropoda), dříve též břichonožci, hovorově známi jako šneci a slimáci, jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýšů. Zástupci plžů se vyskytují ve sladkých vodách, v mořích i na souši. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čím se živí slávky : Slávky jedlé se živí řasami a minerály, které nepřetržitě filtrují z mořské vody. Dorůstají velikosti až deseti centimetrů a stejně jako ostatní mlži se skládají ze dvou polovin lastury, které chrání měkkého tvora uvnitř.

Co žerou plži : O přítomnosti plžů svědčí okousané klíčky (nabobtnalá semena mají hodně vody), stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny, listy, okrajový žír, v listech nepravidelné otvory (okénkování a dírkování), žilky listů nebývají poškozené. Žerou hlavně klíčící a mladé rostliny (např. mladá řepka má méně glukosinolátů.

Kdo patří mezi plže

Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber. Mezi sladkovodní mlže patří slávička mnohotvárná a škeble rybničná, mezi mořské například slávka jedlá, ústřice, perlotvorka, hřebenatka nebo zéva obrovská.

Ve střevě dochází k rozložení potravy na části, které jsou vstřebány do organizmu a krví dále dopraveny do místa definitivního určení. Přebytečné nebo nevyužitelné složky potravy jsou posléze z těla vyloučeny. Tento proces začíná již v ústech a končí vyprázdněním na toaletě.Patrový čípek (lat. uvula palatina) je kuželovitý výběžek na zadního straně měkkého patra, který je tvořený převážně vazivovou tkání a několika svalovými vlákny.

Co je to tzv Radula : Radula je anatomický orgán měkkýšů umístěný v ústní dutině a určený k příjmu, posouvání a prvotnímu rozmělnění potravy.