Labutě se mohou krmit pečivem, které má být staré a neslané. Labutím prý chutnají i odřezky masa, obiloviny či boby. Nesmí však dostávat zbytky nebo odpady z kuchyně, tedy žádná kořeněná či zkažená jídla! Nesmí také žluklý tuk nebo tukové pečivo.Pokud chcete labutě a jiné ptáky krmit, nakrmte je obilovinami. Hodit jim můžete žito, oves nebo pšenici. Nepohrdnou ani kukuřicí, hrachem nebo slupkami od petržele a mrkve. Dále je potěšíte listy salátu, květáku či brokolice.obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.

Proč nedávat kachnám pečivo : Pečivo často obsahuje vysoký podíl soli nebo koření, což kachnám může způsobit zažívací potíže. Nadměrná konzumace může vést k obezitě a nemotivuje kachny k hledání a konzumaci více nutričně bohaté potravy. Kachny tak ztrácí schopnost vyhledání vlastní potravy a spoléhají se pouze na příjem nutričně chudého pečiva.

Čím krmit kachny a labutě

Pro labutě, kachny a další vodní ptáky jsou podle LHMP vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.

Čím krmit ptáky v zimě : Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.

Labuť létá s pomalými údery křídel a nataženým krkem. Ve střední Evropě si ji lze splést s podobně velkou labutí zpěvnou (Cygnus cygnus), která má černožlutý zobák.

Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.

Co vadi kachnám

Kachny milují plevel a hmyz

Slepice sice sem tam sezobnou nějaký ten hmyz, ale kachny plní funkci živého hmyzího vysavače. Slípky si navíc většího hmyzu ani nevšimnou. Pro kachny představují naprostou lahodu. A jsou schopné sezobnout i opravdu veliké slimáky nebo šneky.Pečivo se nedoporučuje ve velkém množství, ale pouze doplňkově. Také není vhodné používat sladké pečivo, např. zbytky cukroví, vánočku apod. Při krmení kachen je důležité vynechat zbytky od stolu, sladká jídla, či slané pochutiny.Pokud chcete kachnám opravdu přilepšit, omezte prosím krmení suchým pečivem. I když je to lákavé a velmi jednoduché, není pečivo pro krmení kachen a jiných vodních ptáků příliš vhodná volba. Bílé pečivo neobsahuje dostatečné množství živin a jde v podstatě o prázdné kalorie.

Co rozhodně nesypat Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.

Co Zobají ptáčci v zimě : Na kousek jablka či hrst jeřabin snadno přilákáme kosy či drozdy. Dobroty položíme nejlépe pod krmítko, tam je zobají raději. Někteří ptáci, jako třeba strakapoud či koňadra, si rádi pochutnají na kousku masa či loje, zavěšeném jen tak na krmítku či na větvi.

Jak rychle letí labuť : Deset zajímavostí o labutích

• Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě.
• Létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.
• Na těle má průměrně 25 000 per.
• Má krk dlouhý víc než 25 centimetrů.
• V období tahu překonají labutě až 3 200 kilometrů.
• V hejnech letí vždy kolem 40 labutí.

Kam odlétají labutě na zimu

Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).

Kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice jsou sporné, některým zvířatům totiž mohou uškodit. V současnosti není navíc vhodné přikrmovat divočáky, kterým chutnají nejvíc. A třeba daňci, kteří rádi hltají ve velkém, by po požití většího množství kaštanů mohli zemřít.Pro labutě, kachny a další vodní ptáky jsou podle LHMP vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.

Čím krmit ptáky : Potrava u nás přezimujících opeřenců je převážně rostlinná a tvoří ji různá semena, bobule a jiné plody. Většina ptáků běžně navštěvujících krmítka nejlépe přijímá slunečnicová semena. Vrabci nebo hrdličky uvítají na krmítku také obilná zrna jako oves, proso a pšenici.