Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček. Vejce mají symbolizovat plodnost a dříve se jim přisuzovala magická moc. Připravují se smažená, různě plněná, dělají se z nich pomazánky a přidávají se do omáček.Podle tradice by se nemělo pracovat na polích a rozhodně se nemá hýbat se zemí. Dále se nesmí prát prádlo.Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.

Co se nesmí dělat na velikonoční neděli : Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.

Co by se mělo jíst na Velikonocni pondeli

Boží hod velikonoční – neděle je dnem, kdy se ještě upečou klasické buchty z kynutého těsta a také tradiční beránek, připravovalo se ale i maso. Hostina podle tradice začínala masovým vývarem a pak se podávalo různě upravené, většinou ovšem pečené, jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso.

Jaká jsou tradiční velikonoční jídla : Boží hod velikonoční (neděle)

Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tato noc byla označována za „velkou“, odtud vznikl název Velikonoce. V tento den se jedly tradiční velikonoční jídla jako vejce, mazance, beránci, chleby a pilo se víno. Jedlo se také maso.

Tradice tvrdí, že kdo se na Velký pátek bude „hrabat“ v zemi, čeká ho rok smůly. Tudíž poklady ano, ale jenom očima. Co se týká „majetku“, hospodyně by v tento den měla dávat pozor, aby z domácnosti nebylo nic odneseno, nic se nepůjčuje a nemělo by viset ani prádlo. Jinak se majetek rodiny rozuteče.

Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Co se dělá za jídlo na Velikonoce

Na slavnostní tabuli by neměla chybět ani velikonoční nádivka. Když počasí dovolí, nechybí v ní mladé kopřivy, ale dají se v případě nouze nahradit mladým špenátem nebo medvědím česnekem. K nádivce patří i kousek mladého masa – kuřátka, jehněčí, telecí nebo i králík.Modré (žluté) pondělí

Modré pondělí je poslední masopustní pondělí a je ve znamení nicnedělání. Kostelní výzdoba byla modrá až modrofialová, ale žádné obřady se ten den nekonaly. Co se jedlo: * pečou se Boží milosti – recept ZDE.Tento den se často pečou mazance, beránci, hlavička (nádivka, sekanina, sekanice, řežábek) z masa a mnoho jiných dobrot. Přísný půst střídá hojnost pokrmů. Na jaře slepice začínají více snášet, takže se nemusí šetřit vejci. Velikonoční pokrmy proto obsahují vajec velké množství.

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy by se nemělo prát prádlo : Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Kdy se nepere prádlo Velikonoce : Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Kdy se nemá prát prádlo na Velikonoce

Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.

Zelený čtvrtek: jezte zeleninu a nehádejte se

O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.Modrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se zdobily kostely. Ovšem odpověď lze nají i v německém slovíčku „blau“, které se dá přeložit také jako „práce neschopný“.

Co je modré pondělí Velikonoce : Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne.