Moderní dějiny

Svého zenitu dosahují koloniální velmoci, vznikají a rozšiřují se konflikty mezi nimi, stejně jako vnitřní rozpory sociálního a národnostního charakteru. Tyto procesy vrcholí první světovou válkou, pokud je do novověku zahrnuto 20. století. Následují moderní dějiny, které pokračuji až dodnes.Novověk je možné rozdělit na dvě etapy – raný a vrcholný. Počátky novověku bývají spojovány s objevením Ameriky (1492) a počátkem reformace církve (1517). Důležitým mezníkem ve vývoji lidstva je však také vynález knihtisku (kolem r. 1450), někteří badatelé vidí počátek nového věku právě v této události.Toto rozčlenění se označuje jako periodizace. Dějiny se při ní obvykle dělí na pět základních úseků – pravěk, starověk, středověk, novověk a nejnovější dějiny.

Jak se dělí historie : Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti. Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nepocházejí žádné písemné prameny, jde o období do vzniku písma.

Jak jdou za sebou období

Obsah

• 1.1 Pravěk.
• 1.2 Starověk.
• 1.3 Středověk.
• 1.4 Novověk.
• 1.5 Moderní doba.

Kdy končí pozdni Stredovek : Středověk je obvykle ohraničen pádem Západořímské říše v roce 476 a pádem Konstantinopole roku 1453, případně objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492, či zveřejněním 95 tezí Martinem Lutherem roku 1517. Pojem tedy pokrývá zhruba deset století lidské, zejména ovšem evropské historie.

Obyvatelé vesnic se rozdělovali podle toho, kolik měli půdy a dobytka. Nejbohatší byli velkostatkáři šlechtici, kteří vlastnili mnoho půdy. Dále žili ve vesnicích sedláci, rolníci a lidé nemajetní neboli chudina. Z K nemajetným obyvatelům vesnic patřili čeledíni a děvečky.

“ Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti. Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nepocházejí žádné písemné prameny, jde o období do vzniku písma.

Jaký je rozdíl mezi starověkem a Pravěkem

Hlavní rozdíl mezi pravěkem a starověkem je vznik písma. Jedná se totiž o hlavní předpoklad pro vznik civilizace. Díky tomu máme už i písemné prameny (nejen ty hmotné jako v pravěku). Patří sem: Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie, Palestina a Fénicie Vznikaly u velkých řek a převažovalo zde zemědělství.Dějiny (v některých kontextech synonymní se slovem historie) jsou obecně ty aspekty minulosti, které si lidé připomínají, přemýšlejí o nich a vykládají je, aby se orientovali v běhu času a pochopili vliv minulosti na svou přítomnost a budoucnost.Obsah

• 1.1 Pravěk.
• 1.2 Starověk.
• 1.3 Středověk.
• 1.4 Novověk.
• 1.5 Moderní doba.

Umělecký sloh

• románský sloh.
• gotika.
• renesance.
• baroko.
• rokoko.
• klasicismus.

Jak jdou po sobě historická období : “ Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti.

Čím končí starověk : Konec starověku spadá do doby rozpadu římské resp. sásánovské říše vyvolaném stěhováním národů a arabskou expanzí (zánik západořímské říše (476), smrt císaře Justiniána I. (565), smrt proroka Mohameda v roce 632).

Kdy končí středověk a začíná novověk

Nejčastěji se jako symbolická data stojící na počátku a konci středověku uvádí roky 476, kdy zanikla Západořímská říše a rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus pro Evropu znovu objevil americký kontinent.

Život šlechty byl spojen s kariérou, buď úřednickou, nebo vojenskou. Stáří přicházelo rychle, padesátiletí byli považováni za starce, ti starší pak za lidi obzvláště Bohem požehnané. Smrt byla součástí života a lidé se jí báli mnohem méně než dnes.Vyčlenili se koláčníci, mazanečníci, oplatečníci a perníčkáři. Dále se stále konzumovaly kaše, které se dochucovaly ovocem a kořením. Dále lidé v novověku začali vyšlehávat bílek se smetanou a cukrem, což připomínalo tzv. sníh, který známe dnes.

Jak skončil pravěk : Pravěk je nejdelší období lidských dějin. Začíná vývojem člověka a končí ve chvíli, kdy se na daném území začalo používat písmo obvykle spojené s vytvořením nějaké formy státu.