Kodex by měl upravovat základní otázky etiky poslance (zejména střet zájmů, přijímání darů a kontakt s lobbisty a jinými zájmovými skupinami). Pravidla by měla být formulována dostatečně jasně a srozumitelně. Kodex by měl obsahovat sankce a efektivní způsob jejich vymáhání (např. veřejné napomenutí nebo pokutu).Etický kodex organizace by měl dávat najevo, že etické jednání, které od zaměstnanců očekává, mohou očekávat i zaměstnanci od své firmy. Měl by zdůrazňovat i to, že jeho zásady platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu jejich postavení.Svůj etický kodex mají např.: lékaři (Hippokratova přísaha), novináři, policisté, fotografové, právníci, knihovníci ale také poslanci a mnoho dalších profesí. Etický kodex mají také některé organizace, sdružení nebo firmy např.: Česká pojišťovna a. s., G4S, Stavedbniny – Spurny a mnoho dalších.

Proč mít etický kodex : K čemu etický kodex slouží Ustanovení etického kodexu slouží k prosazení etického chování a rozhodování, a pomáhá tak zlepšovat vnitřní i vnější prostředí subjektu. Podpisem nebo přihlášením se k etickému kodexu se jednotlivec či firma zavazuje k dodržování konkrétních pravidel a postupů.

Co patří do etiky

Rozlišuje se etika autonomní (etické zásady si stanoví člověk sám, respektive sama společnost) a heteronomní (mravní zásady a pravidla jsou chápány jako dané zvnějšku, například bohem). Etika deskriptivní pouze popisuje mravní jednání a hodnoty, etika normativní usiluje najít a analyzovat normy lidského chování.

Jak se dělí etika : Etika se dále dělí na další subdisciplíny: např.. Analytická, autonomní , deontologická, ekologická, feministická, heteronomní, individuální, profesní. Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris – mrav) znamená celkovou představu správného chování a jednání ve společnosti.

Etické zásady

Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti.

Etické zásady

Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti.

Co je to etická norma

Mravní nebo etická norma znamená vyslovený nebo častěji nevyslovený požadavek na lidské jednání, zejména ve vztahu k druhým, k majetku nebo k přírodě. Znamená obvykle jisté omezení, pro občanské soužití často významné, většinou však člověka zavazuje pouze ve svědomí a její dodržování pak nelze vymáhat právní cestou.Etický kodex, též kodex chování (anglicky code of conduct) je pravidlo nebo dokument, který upravuje obecné i konkrétní postupy v jednotlivých organizacích a profesích. Svůj etický kodex mají např. lékaři (Hippokratova přísaha), právníci, novináři a další profese.Shrnutí: Předmětem etiky je člověk. Etika má co činit s člověkem, odpovědností člověka v jeho jednání s člověkem, ať už je to on sám, nebo jiný člověk, ale také se vším, co k životu člověka patří.

Z hlediska etických teorií můžeme rozlišit tři základní přístupy: Nekognitivní, názor, že výroky o etice nemají objektivní platnost; Relativistický, názor, že neexistují žádné univerzální morální, etické normy; Absolutistický, názor, že je možné stanovit jednu nebo více univerzálních morálních, etických norem.

Jaké oblasti vymezuje etický kodex sociálních pracovníků : V oblasti pravidel etického chování sociálních pracovníků vymezuje etický kodex relaci sociálního pracovníka ke klientovi, zaměstnavateli, kolegům, povolání a odbornosti a ke společnosti, kdy se zde poukazuje převážně na pojmy respekt, právo a povinnost, odpovědnost, lidská práva a lidská důstojnost.

Čím se zabývá etika : Etika (z řeckého éthos – mrav, zvyk, obyčej, charakter) je teorií morálky (tj. teorie správného a nesprávného jednání). Je to věda o morálce jako stránce společenského života člověka, o původu a podstatě morálního vědomí a jednání – zabývá se tedy studiem morálky.