Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organizmů. Za určitých podmínek je schopná i samostatného života. Má složitou vnitřní strukturu. Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely.SLOŽKY ROSTLINNÉ BUŇKY

• jádro ohraničené dvojitou membránou jaderného obalu.
• cytoplasma (~ cytosol) s plasmatickou membránou.
• endomembránový systém (endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly)
• peroxisomy.
• mitochondrie.
• plastidy.
• cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenta)

řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky. Jedná se o váček obalený dvěma buněčnými membránami, který má v průměru 5–10 mikrometrů. Uvnitř se nachází chromatin, tedy DNA a různé přidružené bílkoviny, ale i další struktury (např.

Co obsahují buňky hub : Houbová buňka je buňka eukaryotická s charakteristickými znaky: – pravé jádro, jaderná membrána, chromosomy; – zmnožení membrán, kompartmentace; – organely: jádro, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, vakuoly (resp. lyzosomy), peroxisomy, buněčná stěna.

Co obsahuje Prokaryotická buňka

Prokaryotické buňky neobsahují žádné jádro, pouze jednu molekulu DNA bez obalu, kterou nazýváme "nukleoid" (obsahuje 6 000 až 8 000 genů). Nemají také žádné organely obalené vlastní membránou, jako například mitochondrie. Nejsou schopny spojovat se a tvořit tkáně nebo pletiva.

Co obsahuje bakteriální buňka : Typickou součástí bakteriálních buněk je peptidoglykanová buněčná stěna, jaderná oblast (nukleoid), DNA bez intronů, plazmidy a prokaryotický typ ribozomů.

Organely obsahující DNA jsou pak jádro, mitochondrie a plastidy. Mitochondrie jsou semiautonomní organely eukaryotních buněk, mají tedy svou vlastní DNA a v buňce vznikají pouze dělením z již existujících mitochondrií.

Buněčná stěna hub

Ta je tvořena chitinem. Působí jako ochranný faktor, vnější kostra a ochrana před osmotickou lyzí. Mnoho fungicidů je založeno na principu narušování této stěny.

Co obsahuje buněčná stěna

Buněčná stěna je tvořena komplexy polysacharidů, proteinů a aromatických látek, které vytvářejí strukturu podobnou železobetonu. Některé složky tvoří vlákna, jiné zase výplň mezi těmito vlákny. Chemické složení a uspořádání jednotlivých komponent se liší v závislosti na druhu rostliny a typu buňky.Prokaryota, jako každé živé organismy, obsahují nukleovou kyselinu, nositelku genetické informace. Je to vždy DNA. Syntéza proteinů probíhá na ribozomech, které jsou u prokaryot pouze volně uloženy v cytoplazmě. Prokaryotické ribozómy (70S) jsou menší než ribozomy eukaryot (80S).Buňka je základní stavební a funkční jednotka všech mnohobuněčných organismů. Je vybavena dvěma tzv. základními buněčnými kompartmenty: jádrem a cytoplazmou.

Jádro se skládá z nukleonů, těmi jsou neutrony a kladně nabité protony. Ty se pak dále skládají z kvarků a gluonů. Nukleony uvnitř jádra jsou navzájem k sobě poutány silami, které v zásadě vznikají mezi jejich podsložkami tedy mezi kvarky a gluony.

Co to je Eukaryotická buňka : Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.

Které organismy mají buněčnou stěnu : Obsah. Bakteriální (prokaryotická) buňka má na svém povrchu buněčnou stěnu. Buněčnou stěnu mají všechny bakterie s výjimkou mykoplasmat.

Jak vypada jádro Prokaryoticke bunky

Znaky vlastní pouze prokaryotické buňce

Řetězec DNA je asi 1000× delší než délka celé buňky (cca 1,4 mm), je proto složitě zatočen a na několika místech připevněn k cytoplazmatické membráně. Chromozóm neobsahuje histony a nevytváří nukleosomy, ale je organizován proteiny asociovanými s nukleosomy.

Před 3,95 miliardami let vznikla pravděpodobně prokaryotická buňka, která se po dalších 2 miliardy let téměř nezměnila. Poté před 2 miliardami let vznikla eukaryotická buňka. Přechod z jednodušších buněk na složitější trval dlouho. Eukaryotická buňka vznikla spojením bakteriální a archeální buňky.Rostlinná vakuola představuje zásobárnu vody a různých dalších organických i anorganických látek (cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva). Je také místem, kde dochází k buněčnému trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozomy). Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva.

Co má atom v sobe : Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.