Buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organizmů. Za určitých podmínek je schopná i samostatného života. Má složitou vnitřní strukturu. Každou buňku tvoří plazmatická membrána, cytoplazma, jádro a další buněčné organely.Pojďme se na lidské tělo podívat zblízka a ukažme si, jak je tato informace ve skutečnosti nepřesná. V lidském těle se nachází 50 až 75 bilionů buněk. Podle nejnovějších vědeckých poznatků má každý druh buňky předem „naprogramovaný“ počet dělení, to znamená i délku svého života.SLOŽKY ROSTLINNÉ BUŇKY

• jádro ohraničené dvojitou membránou jaderného obalu.
• cytoplasma (~ cytosol) s plasmatickou membránou.
• endomembránový systém (endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly)
• peroxisomy.
• mitochondrie.
• plastidy.
• cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenta)

Co obsahuje Eukaryoticka bunka : EUKARYOTICKÁ BUŇKA 

Eukaryotické buňky mají pravá obalená jádra, ve kterých je DNA rozděleno do chromozomů (obsahují přes 10 000 genů). Mají také organely obalené vlastními membránami a cytoskelet.

Co obsahuje bakteriální buňka

Typickou součástí bakteriálních buněk je peptidoglykanová buněčná stěna, jaderná oblast (nukleoid), DNA bez intronů, plazmidy a prokaryotický typ ribozomů.

Co dělá buňka : Buňka je nejmenší morfologickou a funkční jednotkou organizmů (jednobuněčných a mnohobuněčných). Buňka je schopná vykonávat všechny základní životní funkce (má všechny projevy živé hmoty). Základní projevy živé hmoty: Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy.

Nejrychleji nám roste nehet na prostředníku. Obecně nehty na rukou rostou čtyřikrát rychleji než nehty na nohou. Oční bulvy jsou celý život stejně veliké jako při narození, zato nos a uši rostou pořád. Zub je jediná část těla, která se sama neopraví.

Kůže je se svou plochou 1,5-2 m2 a hmotností 7-10 kg největším orgánem lidského těla. Kůže má komplexní stavbu a plní rozličné funkce jako zásobní orgán, tepelný regulátor, vylučovací orgán, přijímací orgán, orgán látkové výměny a orgán smyslového vnímání.

Jaký je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou

Buňky živočišné

Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.Prokaryotické buňky neobsahují žádné jádro, pouze jednu molekulu DNA bez obalu, kterou nazýváme "nukleoid" (obsahuje 6 000 až 8 000 genů). Nemají také žádné organely obalené vlastní membránou, jako například mitochondrie. Nejsou schopny spojovat se a tvořit tkáně nebo pletiva.Buněčná stěna je tvořena komplexy polysacharidů, proteinů a aromatických látek, které vytvářejí strukturu podobnou železobetonu. Některé složky tvoří vlákna, jiné zase výplň mezi těmito vlákny. Chemické složení a uspořádání jednotlivých komponent se liší v závislosti na druhu rostliny a typu buňky.

Toaleta je nejvíce kontaminovanou oblastí, s největší bakteriální zátěží. Kuchyňské houbičky a utěrky. Může se v nich nashromáždit tolik mikroorganismů jako na toaletě a pouze 20 % domácností ví, jak správně dezinfikovat.

Kolik bakterií je v lidském těle : V lidských střevech je přibližně 1013–1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných.

Co vytváří energií v buňce : Mitochondrie obsahují vlastní DNA (buňka ji používá částečně na syntézu vlastních bílkovin). Funkce: V mitochondriích probíhá tvorba energie pomocí oxidačních reakcí – buněčné dýchání. Při oxidačních reakcích se spotřebovává kyslík a organické látky (glukóza, tuky), vytváří se energie která se ukládá do ATP – viz.

Který typ organismů nemá buněčnou stěnu

Zde je podstatný rozdíl oproti buňkám živočichů (rozuměj Metazoa), které nemají pevnou buněčnou stěnu a nemají vakuoly, jen lyzosomy.

Kůže tvoří souvislý pokryv lidského těla a váží 3 kg dohromady s podkožní tukovou tkání. Až 20 kg. Patří mezi nejtěžší orgán lidského těla.Po smrti se v těle odehrávají různé procesy, které vedou k jeho rozkladu. Bez přívodu kyslíku a energie dochází ke ztrátě funkce buněk a orgánů a tělo postupně přestává fungovat. Zhruba několik minut po zástavě srdce dochází k zastavení proudu krve, což má za následek ztrátu kyslíku v tkáních.

Co musí obsahovat živočišná buňka : Buňky živočišné

Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.