Strava veverek je zkrátka velmi zdravá. Kromě oblíbených vlašských a lískových ořechů si schovávají i bukvice, žaludy a dokonce i houby. Podle toho, co místo poskytuje. Zásoby ukrývají do stromových dutin, nebo je zahrabávají pod zem.Pokud berete veverku do ruky vždy jen celou a za tělíčko. Zemní veverka, která unikne ze své klece do místnosti, se bude chtít vrátit, ať už za chvíli, nebo po delší době, pokud je jí to umožněno. Můžete jí pomoct tak, že jí do klece nalákáte na nějaký pamlsek.Nejčastěji se živí ořechy a semeny stromů. Svůj jídelníček však zpestřuje také houbami, poupaty či mladými výhonky stromů a v létě i různými ovocnými plody.

Jak spí veverka : Jedním z nejčastějších omylů týkajících se veverek je, že usínají zimním spánkem. Nikoliv – veverka je v zimě "vzhůru" úplně stejně jako v jiná roční období, jen v silných mrazech částečně omezí venkovní aktivity a z hnízda vylézá jen na dobu nezbytně nutnou k obstarání potravy.

Kdo jí veverky

Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta v hnízdě, protože se vyhýbá případnému nebezpečí. Mezi predátory patří především kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, dále také větší draví ptáci, například káně lesní nebo sovy.

Co dělá veverka v zimě : Před zimou opatří svůj příbytek tak pečlivou izolací z rozcupované kůry, že zatímco venku mrzne, veverka si doma udržuje až 20°C. V zimě nespí, ale zdržuje se často uvnitř, a pokud je opravdu špatné počasí, nevystrčí ven nos po několik dní. Pokud veverka najde vhodnou dutinu, osídlí ji a pouze vystele.

Pokud se rozhodnete veverku chovat doma, pak velikost klece (minimálně 80 x 50 x 80 cm) je určitě dobré kompenzovat pravidelným výběhem po bytě. Pobyt mimo klec by se však měl stát pravidelným zpetřením. Dávejte ale dobrý pozor na to, aby se veverka nezranila nebo neutekla.

Veverka, také panenka, pochází ze hřbetu. Jedná se velmi šťavnatý kus masa, které má dlouhá vlákna a tak je vhodné k rychlému grilování, či pečení na pánvi nebo v troubě. Vytvořit z něj lze také rolády. Maso vhodné na pečení na pánvi a v troubě, k přípravě rolád a k rychlému grilování.

Kdy spí veverka

Veverka nespí zimním spánkem, je tedy aktivní v průběhu celého roku. Maximálně pár dní, kdy je opravdu ošklivé počasí, zůstává v hnízdě a nevylézá. Jinak ji ale můžeme v přírodě vídat od jara až do zimy.Stopa je dlouhá až 5 cm a ši- roká od 2,5 do 3,5 cm. Na koncích prstů předních i zadních tlapek jsou dobře patr- né otisky dlou- hých drápků. Stopní dráha veverek je ne- zaměnitelná se stopní dráhou kteréhokoliv jiného u nás volně žijícího savce. jako zajíc.skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	veverčák	veverčáci
genitiv	veverčáka	veverčáků
dativ	veverčáku / veverčákovi	veverčákům
akuzativ	veverčáka	veverčáky

U starších veverek, které jsou už samostatné, není ochočení tak jednoduché. Nejlépe je řídit se příslovím "Láska prochází žaludkem." 🙂 Veverka si musí tedy nejdříve zvyknout na váši ruku a váš pach. Samozřejmě opět nejlépe pomocí pamlsků, které nedáváme do misky s jídlem, ale z ruky.

Kde je maso veverka : Veverka (řeznická svíčková, hanger, onglet) je maso složené ze dvou menších podlouhlých svalů spojených silnou vazivovou blánou. Visí u páteře před špičkou svíčkové a je zároveň držákem jater a pilířem bránice.

Kde je v krávě veverka : Veverka je hovězí maso, které pochází ze svalového úponu bránice. V podstatě se jedná o vrchní část pupku, která je tvořena dvěmi podlouhlými svaly spojenými podélně blánou. Z vyzrálé veverky se z připravují vynikající steaky (například Hanger Steak), tatarský biftek nebo fajitas.

Kdo žere veverky

Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta v hnízdě, protože se vyhýbá případnému nebezpečí. Mezi predátory patří především kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, dále také větší draví ptáci, například káně lesní nebo sovy.

Veverka obecná si staví hnízda zimní a letní. Zimní bývá zpravidla jedno, letních si buduje několik a ty, podle potřeby, střídá. Dospělí jedinci žijí samotářským způsobem života a mají většinou stálý domovský okrsek (home range). Veverky při migraci za novým okrskem mohou urazit i 2 km, zpravidla to však bývá do 1 km.Cílovou čáru vyznačte 4 m od startovní čáry. To je vzdálenost, kterou dokáže doskočit veverka, když skáče ze stromu na strom.

Jak se říká letajici veverce : Petauristinea (poletuchy) – létající veverky.