Získané zkušenosti i aktuálně působící podněty mohou modifikovat způsob prožívání, množství a kvalitu znalostí, projeví se rozvojem různých schopností a dovedností, změnou potřeb, navozením různých motivů apod. Zkušenost, resp. učení, může ovlivňovat lidskou psychiku různým způsobem, pozitivním i negativním.Chování je soubor vnějších (pozorovatelných) projevů člověka, živočichů a jiných organismů. Slovo může označovat nejrůznější změny, postoje, pohyby, gesta a další projevy, ale také jejich celek.Motivace je vnitřní psychický proces, který vychází z nějaké potřeby a který ústí ve výsledný žádoucí vnitřní stav. Tento proces může být iniciován vnitřně, anebo z vnějšku – lidské jednání tedy ovlivňuje vnitřní pohnutka (motivy), anebo vnější pobídka (incentivy).

Jaké může být chování : Chování může být vrozené nebo naučené (získané), nevědomé či vědomé. Podle vztahu k vůli lze rozlišovat jednání (volní a úmyslné chování) a mimovolní (bezděčné) chování. Dle vztahu k řeči se chování dělí na verbální (mluvený projev) a neverbální (bez mluvené komponenty).

Jaké jsou základní motivy lidského chování

Za základní (primární) motivy považujeme především motivy spojené s uspokojováním biologických potřeb (žízeň, hlad, exkrece, sexuální uspokojení, vyhýbání se bolesti apod.). Dalším motivem může být např. bezpečí, případně agrese. Takovéto motivy můžeme nazvat jako afektivní.

Co ovlivňuje charakter : Charakter se utváří v dlouhodobém procesu učení. Přední role při vývoji charakteru hrají procesy sociálního učení, a to identifikace se vzorem či imitace dalších osob relevantních při vývoji jedince, dále také kognitivního učení, instrumentálního učení nebo také klasického podmiňování.

Chování je činnost člověka, kterou se projevuje navenek.

Je to způsob, jakým se obvykle projevujeme mezi lidmi. To, jak se chováme, je dáno temperamentem, který je vrozený. Jinak se chová cholerik, jinak, sangvinik, jinak melancholik, jinak flegmatik. To, co je v našem chování vrozené, můžeme ovlivnit výchovou.

Davové chování je vyjádřením vzniku nové nadindividuální kvality (duše davu, kolektivní mysli, modernější identity). Davové chování se kvantitativně odlišuje od individuálního. Má iracionální versus racionální zdroje. Jednotlivec se pod vlivem davu mění.

Co člověka motivuje

Mezi vnitřní faktory pracovní motivace patří kromě již zmíněné samostatnosti i zisk nových schopností, smysl a společenský význam práce a možnost vidět za sebou výsledky. Mezi vnější faktory patří finanční odměny, povýšení, možnost budoucího zvýšení mzdy, ale i pochvala nebo uznání od kolegů či nadřízených.Hlavní činitele utvářející osobnost jsou: vrozené anatomicko-fyziologické předpoklady jedince. životní prostředí soustavné společensko-výchovné působeníPovahové typy

• Sangvinik – veselý, otevřený a bezstarostný.
• Cholerik – nesnáší, když nemá pravdu, potřebuje vyhrávat.Je tvrdohlavý a cílevědomý.
• Flegmatik – klidný až lhostejný, mírumilovný, vyrovnaný a poměrně spolehlivý.
• Melancholik – uzavřený, tichý, přecitlivělý a vážný.

dav – seskupení většího počtu osob, které jsou v prostorové blízkosti a jsou spojeny zaměřením zájmu k určité věci, problému, osobě nebo skupině. D. je sociální agregát, v němž se výrazně mění individ.

Jaké jsou zdroje motivace : Hodnoty, potřeby, zájmy, ideály a návyky jsou základními zdroji motivace.

Jaké jsou druhy motivace : Motivace primární – vrozené biologické potřeby, které fungují jako instinkty a vyvíjejí se podmiňováním. Motivace sekundární- naučené tendence chování, jak jeho síly a směru, tak i způsobu. Motivace vnější – vyvolává denní a roční doba, přítomnost či absence lidí a podnětů v okolí.

Co tvori naší osobnost

Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. Utváří se ve vztazích k sobě, ke druhým, vůči prostředí a společnosti a projevuje se vždy jako celek.

Charakter se utváří v dlouhodobém procesu učení. Přední role při vývoji charakteru hrají procesy sociálního učení, a to identifikace se vzorem či imitace dalších osob relevantních při vývoji jedince, dále také kognitivního učení, instrumentálního učení nebo také klasického podmiňování.Ve svém jednání se u jednotlivců projevují charakterové vlastnosti. Mohou být pozitivní i negativní. Pozitivní – ochotna, laskavost, pravdomluvnost, poctivost, pečlivost, rozvážnost, upřímnost, tolerance, věrnost…. Negativní – lhostejnost, lenost, závist, nenávist, zbabělost, nedbalost, nedůvěřivost, ignorace,….

Co je to davová Psychoza : Davová psychóza

Je to stav určitého duševního napětí, rozruchu, příznačný pro davy. Samotná psychóza je opět slovo řeckého původu, v medicíně znamená "všeobecný neklidný duševní stav nebo poruchu duševní rovnováhy až slabomyslnost".