Agregátní poptávka (AD) je vyjádřena jako součet spotřeby domácností (C – consumption), hrubých investic (I – investments), veřejných výdajů (G – government) a čistého vývozu (NX – net export).Závisí na cenové hladině, výrobní kapacitě firem a na výši nákladů. Úzce také souvisí s potenciálním produktem. Je to tedy vztah mezi peněžní hodnotou produkce firem a cenovou hladinou (ceteris paribus).Na to reagují výrobci zvyšováním ceny. Přebytek – Při něm nabízené množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami.

Proč je AD klesající : Proč je křivka AD klesající hladiny zvýšení objemu reálných zůstatků. Domácnosti tak drží více reálných nominálních zůstatků než si přejí. Začnou se jich tedy zbavovat a sníží tak úrokovou míru.

Jak zni zakon poptavky

zákon nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží; 2. zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží.

Co jsou agregátní výdaje : Výdaje čtyř ekonomických sektorů – domácností, firem, veřejného sektoru a zahraničních osob – na zboží a služby v dané zemi. Mají čtyři složky – spotřebu, investice, veřejné výdaje na zboží a služby, čistý vývoz. Jejich velikost je totožná s velikostí nominálního HDP.

Poptávka tedy vyjadřuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Čím vyšší bude cena statku, tím nižší bude poptávka po tomto statku. A naopak, pokud bude cena klesat, statek bude pro spotřebitele atraktivnější a jeho poptávka poroste.

14.1.3 Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci

Poptávka po jakémkoliv zboží nebo služeb je prvotně ovlivněna dvěma skupinami faktorů: 1. cenou daného zboží či služby, jejíž změna způsobuje pohyb podél dané křivky poptávky; 2. ostatními faktory, které vyvolávají posun celé křivky poptávky.

Jaký je rozdíl mezi nabídkou a poptávkou

– dílčí (tržní) – nabídka všech výrobců jednoho druhu zboží nebo služby na určitém trhu, – celková (souhrnná) – nabídka všech výrobců všech druhů zboží nebo služeb na jednom místě. Pokud cena zboží roste, zvyšuje se i nabídka zboží. Poptávka je množství zboží, které je kupující ochoten koupit za určitou cenu.Efekt úrokové míry (Keynesův efekt, efekt likvidity) předpokládá jediné spojení mezi peněžní nabídkou a ekonomickou aktivitou, a to přes trh obligací (tzv. keynesiánský transmisní mechanizmus).Poptávková inflace

Když je v ekonomice více peněz než věcí, za které je můžete utratit, klesá hodnota peněz a roste cenová hladina, přesně to je poptávková inflace.

Poptávka (značí se D, z anglického demand) je fenomén, který vyjadřuje závislost mezi množstvím zboží, které je kupující ochoten koupit, a cenou, jakou je ochoten za zboží zaplatit v určitý čas na určitém místě.

Co to je agregátní : Pojmem agregátní nabídka rozumíme celkové množství produkce, které firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny.

Co to jsou výdaje : Výdaje (anglicky expenditure) jsou součástí cash flow (peněžního toku). Jedná se o rozdíl peněz, na rozdíl od nákladů, které vznikají již se závazkem a ke konečnému převodu peněz nemusí dojít. Stejný princip vede k rozlišení příjmů (peněžního toku) a výnosů.

Co ovlivňuje poptávku po penězích

– Cenová hladina poroste tak dlouho, pokud nedoje k vyrovnání peněžní nabídky a poptávky. – Růst úrokové míry vyvolá pokles poptávky po investicích. – Pokles poptávky po investicích sníží ceny investičního zboží. – Cenová hladina se sníží a poptávka po penězích se zmenší.

Poptávka po práci

Firma poptává takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu vyrovná mezním nákladům na práci – tedy mzdě. Poptávku tak značně ovlivňuje produktivita práce (ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a organizací práce).Kupující reagují na zvýšení ceny statku tím, že jsou ochotni koupit zpravidla menší množství než dříve. Na snížení ceny reagují obráceně – rádi by koupili větší množství statku. Poptávané množství se tedy mění v opačném směru než cena – tuto závislost nazýváme zákon klesající poptávky.

Co je makroekonomie : Makroekonomie. Makroekonomie zkoumá ekonomiku (hospodářství) jako celek a zabývá se agregátními ekonomickými jevy a vzájemnými vztahy mezi nimi. Makroekonomie tedy zkoumá souhrnné ekonomické jevy, jako jsou výkonnost ekonomiky, nezaměstnanost, inflace, měnový kurz či relace domácí ekonomiky vůči zahraničí apod.