Za hlavní činitele psychického vývoje jedince jsou považovány dědičnost a vliv vnitřního (prenatální období) a vnějšího prostředí (jeho kvalita, intenzita a doba působení). vliv prostředí – obecné sociokulturní vlivy (normy a hodnoty dané doby, způsoby uvažování a chování) jsou jedinci interpretovány tzv.Povaha a chování dítěte závisí na velkém množství faktorů. Struktura osobnosti se vyvíjí na základě vrozených dispozic, avšak významnou roli má také působení sociálního prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.Rozhodně byste měli informovat vašeho pediatra, pokud u dítěte pozorujete některou z následujících věcí:

• dítě nereaguje na zvuky,
• dítě se chová, jako kdyby nevidělo předměty v jeho těsné blízkosti, popř.
• dítě se nezajímá o to, co se děje kolem něj,
• dítě neudrží hlavu vzpřímeně ani ve věku 3 – 4 měsíců,

Co by mělo umět dítě ve třech letech : Dítě a jeho fyzický a sociální vývoj

• dítě zvládne chytnout míč do ohnutých paží,
• zvládne samostatně chůzi do schodů i ze schodů,
• skáče snožmo do dálky (asi do 20 cm vzdálenosti),
• skáče na jedné noze,
• skokem přeskakuje předměty na zemi nebo kaluže.

Co ovlivnuje vyvoj osobnosti člověka

Hlavními biologickými činitely vývoje osobnosti jsou nervová soustava, endokrinní systém a tělesná konstituce. Nervová soustava je významný činitel vývoje osobnosti z toho důvodu, že se funkčně prolíná s dědičnými a získanými dispozicemi člověka.

Co utváří osobnost : činitelé, kteří osobnost utváří, dělíme do 3 skupin: dědičnost a růst – vnitřní podmínky. prostředí – vnější vliv. výchova – vnější vliv.

Charakter se utváří v dlouhodobém procesu učení. Přední role při vývoji charakteru hrají procesy sociálního učení, a to identifikace se vzorem či imitace dalších osob relevantních při vývoji jedince, dále také kognitivního učení, instrumentálního učení nebo také klasického podmiňování.

„Dítě má právo se vyjádřit od 12 let. Současná judikatura ale dává prostor už i sedmi/osmiletým dětem,“ říká Adéla Lacinová Hubinková. Existuje několik forem péče o děti po rozchodu rodičů. Netypičtější variantou je výlučná péče jednoho z rodičů.

Jak se pozna lehká Mentalni retardace

většina lehké mozkové retardace se diagnostikuje až ve věku školní docházky, kdy má dítě nejvýraznější problémy: omezenost logického, abstraktního a mechanického myšlení, je lehce opožděna jemná a hrubá motorika, slabší paměť atd.Hlavní symptomy se nejčastěji vážou na těžkosti v mluvené řeči: problémy při tvorbě vět a v gramatické stavbě řeči. Věty jsou krátké, koncovky, spojky a předložky jsou používány nesprávně nebo jsou vynechávány.Ve věku 3 let některé děti dovedou počítat zpaměti do pěti. Víc než tři předměty však nespočítají. Ve věku 4 až 5 let si své logické dovednosti prohlubují a zapamatovávají si další čísla, která umí s postupem času používat téměř bezmyšlenkovitě.

V tomto věku už by mělo dítě zvládat náročnější fyzické úkony a dokázat vyjádřit to, co chce. Dítě dokáže jezdit na tříkolce, navlékat korálky na provázek, obléknout si a svléknout kalhoty, rozepnout kabátek. Dokáže něco namalovat i postavit věž z kostek. Zatím ještě nechápe čas nebo kalendář.

Co ovlivnuje naší osobnost : Každý z nás je jiný, ovlivňuje nás celá řada faktorů od genetiky a socio-kulturního prostředí přes naše znalosti a zkušenosti až po emoce, ale i situace apod.

Co má vliv na vývoj osobnosti : Hlavními biologickými činitely vývoje osobnosti jsou nervová soustava, endokrinní systém a tělesná konstituce. Nervová soustava je významný činitel vývoje osobnosti z toho důvodu, že se funkčně prolíná s dědičnými a získanými dispozicemi člověka.

Co tvori naší osobnost

Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. Utváří se ve vztazích k sobě, ke druhým, vůči prostředí a společnosti a projevuje se vždy jako celek.

(Nejdříve dozrávají procesy nejpotřebnější pro přežití, které jsou zároveň fylogeneticky starší, a teprve pak funkce vyšší a komplexnější. Hmat tak zákonitě předchází funkčnosti zraku, senzomotorická manipulace názorné myšlenkové operace atd.).Mezi psychické vlastnosti řadíme například temperament, schopnosti, charakter, motivy, postoje a volní vlastnosti.

Kdy si dítě brouká : První řečí miminka je jeho mimika a jeho pláč.

Navázání očního kontaktu a první úsměv přichází okolo prvního až druhého měsíce věku. Obojí už mohou doprovázet pokusy o broukání, které ve třetím až pátém měsíci života postupně přecházejí do období žvatlání. Dítě experimentuje se svými mluvidly, vydává rozmanité zvuky.