Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima.Obě slova hodnotí atmosférickou situaci v té či oné oblasti, a to včetně teploty, vlhkostí, srážek, větrnosti, oblačnosti a podobně. Avšak počasí je pojem krátkodobý a místní, může se změnit třeba i během hodiny. Výraz podnebí nebo klima se vztahuje k širšímu území a k delšímu časovému období.Velký vliv na podnebí Česka má nadmořská výška a reliéf. Z celkové plochy státního území leží 52 817 km2 (66,97 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (31,98 %) ve výšce 500 až 1 000 m, a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m. Střední nadmořská výška České republiky je 430 m.

Čím se vyznačuje kontinentální podnebí : Kontinentální (též pevninský) typ podnebí se vyznačuje velkými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, malou oblačností a nízkými úhrny srážek.

Jaké máme podnebí

Podnebí na celém území České republiky je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě).

Jaké podnebí je v České republice : Podnebí Podnebí v České republice je mírné a je utvářeno oceánskými a kontinentálními vlivy. Obecně platí, že čím severněji pojedeme, tím je teplota nižší. Česká republika má čtyři roční období se studenými zimami a teplými léty.

Podnebí může být charakterizováno jako průměr počasí po určité období, například po dobu několika desetiletí. Podnebí je ovlivněno mnoha faktory, jako jsou geografická poloha, nadmořská výška, oceánské a mořské proudy a další globální klimatické jevy.

Podnebí na celém území České republiky je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě).

Kde v ČR nejméně prší

Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm.Nejdeštivější místo v České republice je Bílý Potok na Frýdlantsku, kde spadne 1705 mm ročně. Celorepublikový průměr je přitom 680 mm. Absolutní naměřený rekord drží také Jizerské hory a to osada Jizerka, kde bylo v roce 1926 zaznamenáno 2220 mm srážek.Nejvíce u nás prší v létě (červen a červenec), nejmíň pak v zimních měsících (leden a únor), a to převážně na horách v podobě sněhových srážek. Ty ocení hlavně lyžaři v Krkonoších, Krušných horách, i na Šumavě.

Nejsušší místo v Česku je také na severu: Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší lokalita v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Malá obec, kde žije 252 obyvatel, má bohatou historii, která sahá až do pravěku.

Kde nejméně prší : Nejsušší místa světa

Nejméně prší ve městě Asuán v Egyptě. Ročně tam spadne pouze 0,5 mm srážek. Toto město leží na jihu Egypta a už od starověku vytvářelo hranici egyptského státu. Druhé nejsušší město je Arica v Chile.

Kolik je v létě stupnu v noci : Výskyt letních dní (maximální denní teplota dosáhne 25 °C a více), tropických dní (s teplotou 30 °C a více) a tropických nocí (kdy teplota neklesne pod 20 °C) charakterizuje teplotní podmínky letní sezony a její extremitu.

Kde je nejvíce srážek

Většinu svazového státu Meghalaya tvoří náhorní plošina s výškou přibližně 1 500 m. Z jihu navazuje na nížiny Bangladéše a právě o tyto kopečky se zarazí pravidelné monzunové deště putující z Bengálského zálivu. Srážek je tolik, že celý stát Meghalaya je považovaný za nejdeštivější oblast světa.

Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm. Oblast leží ve srážkovém stínu Krušných hor.Tropická noc je noc, kdy minimální teplota neklesne pod 20 °C. V České republice se takové noci vyskytují nepravidelně a téměř výhradně jen v červenci a srpnu, ojediněle v červnu.

Jaké bude léto 2024 : Pravděpodobnost nadprůměrně vysokých teplot pro letošní léto roste směrem na jih kontinentu. Středomoří tak pravděpodobně čeká velmi horké léto. Zásoby prohřátého vzduchu nad jihem Evropy ale zvyšují pravděpodobnost výskytu vln horkého počasí i ve střední Evropě.