Český masiv je zbytkem rozsáhlého variského neboli hercynského orogénu (geologické označení pro pásemné pohoří – horstvo), který byl vyvrásněn při variské (= hercynské) orogenezi (vrásnění) hlavně v intervalu mezi 380-300 miliony let před přítomností, tj. v době od středního devonu do svrchního karbonu.Naše území se geologicky dělí na dvě zcela odlišné jednotky: Český masiv a karpatskou soustavu. Nápadnou hranicí mezi nimi je linie vedoucí zhruba od Ostravy k jihozápadu přes Zlín k Mikulovu. Český masiv je zbytkem variské Evropy, tzn. masivem mikrokontinentů, čili teránů, sblížených a spojených při variské orogenezi.Český masiv je jednou z nejrozsáhlejších a nejzachovalejších oblastí evropského variského horstva, které bylo vyvrásněno v období od středního devonu do svrchního karbonu před 380 až 300 miliony let. Jeho vývoj byl spojen s kolizí prvohorních kontinentů Gondwany a Laurussie.

Co je Krystalinikum : Krystalinikum anebo basement (z angl. podloží) je komplex krystalických, většinou metamorfovaných a magmatických hornin, hlavně granitoidů. Obvykle se používá pro označení vrstvy hornin pod sedimenty, platformním pokryvem nebo výplní pánví.

Které pohoří vzniklo Vrásněním

Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Alpínské vrásnění skončilo v Evropě v době miocénu. Konec terciéru je charakteristický zhoršením podmínek klimatu, častá jsou zalednění. Pro počátek paleogénu bylo rovněž typické zhoršení klimatických podmínek, to se vše vrátilo zpět do starých kolejí.

Co je to orogeneze : orogeneze horotvorný pochod vedoucí ke vzniku pásemných pohoří, většinou v důsledku vyvrásnění depresí geosynklinálního typu. Orogeneze je dlouhodobý pochod, trvající i desítky miliónů let a obvykle se dělí v řadu dílčích maxim neboli fází (projevujících se často v rozdílných oblastech téhož orogenního pásma).

masívy, jako Massif Central ve Francii či Český masív – rozsáhlé části starší kůry, s přeměněnými a vyvřelými horninami, které vznikly při předchozím velkém horotvorném procesu, tzv. variské (též hercynské) orogenezi na konci prvohor, před 360-300 milióny let.

Geologie je nauka o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř naší planety i na jejím povrchu. Jedná se vlastně o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou.

Co patří mezi horniny

Popis a složení hornin a minerálů

• Vápenec.
• Žula neboli granit.
• Mramor.
• Břidlice.
• Kvarcit.
• Čedič neboli bazalt.
• Andezit.
• Porfyr.

V modernějším pojetí jsou Západní Karpaty členěny podle tektonické stavby na tři části: Vnější (flyšové), Centrální (tzv. pásmo jádrových pohoří) a Vnitřní (viz spodní mapka). Na západě tvoří hranici mezi Vnějšími a Vnitřními Karpatami také vápencové Bradlové pásmo (viz níže kapitola Geologie).Český masiv součást (troska) evropského variského neboli hercynského orogénu neboli variscid (hercynid); zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo-Přerov-Karviná (za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky) a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska.

Vrásové pohoří, které je složeno z vrás, je příkladem nejvýznamnější spojité deformace hornin. Vrásová pohoří jsou jedním ze základních typů reliéfu, proto je jim v tomto učebním textu věnována minimální pozornost. U jednoduchých vrásových pohoří vzniká na místě antiklinály hřbet a na místě synklinály sníženina.

Co je to Horotvorná činnost : Jev, při kterém dochází k otřesům povrchu Země, jehož příčinou je náhlé uvolnění energie v zemském nitru. Místo, kde vzniká se nazývá hypocentrum a může být až několik set km pod povrchem Země.

Jaké jsou typy pohoří : Pohoří se z geologického hlediska dělí na tektonická a netektonická.

• netektonická pohoří erozní pohoří sopečná pohoří (vulkanická)
• tektonická pohoří zlomová pohoří (kerná, bloková) vrásnozlomová pohoří vrásová pohoří příkrovová pohoří kerné pohoří

Jak se nazyva nejstarsi část Ceskeho masivu

masívy, jako Massif Central ve Francii či Český masív – rozsáhlé části starší kůry, s přeměněnými a vyvřelými horninami, které vznikly při předchozím velkém horotvorném procesu, tzv. variské (též hercynské) orogenezi na konci prvohor, před 360-300 milióny let.

Vnitřní geologické děje jsou vyvolané vnitřní energií Země, vyznačují se pohybem tepla a hmoty. Většinou jsou dlouhodobé (např. vznik pohoří, pohyb litosférických desek), mohou ovšem být i krátkodobé (např. výbuchy sopek, zemětřesení, tsunami).Mezi základní pracovní pomůcky patří geologické kladívko, které slouží jednak pro sběr vzorků, ale současně jako základní geologické měřítko používané v terénu při pořizování fotografií. Dalším je geologický kompas, s jehož pomocí se dají měřit struktury v terénu a určovat jejich základní směr.

Na jaké tři skupiny se dělí horniny : Dělení hornin

• Vyvřelé horniny (magmatické)
• Usazené horniny (sedimentární)
• Přeměněné horniny (metamorfované)