Ekosystémy lze dělit na přírodní (jezero, les, louka) a umělé (vinice, sad, pole, rybník), které vytvořil nebo se na nich podílí člověk. Energie vstupuje do většiny ekosystémů dvojím způsobem: Ze slunečního záření. Přeměna energie slunečního záření na další formy energie se nazývá transformace nebo disipace.Funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.Lesní ekosystém můžeme definovat jako místo v krajině, kterému dominují především stromy a je tvořeno živými organismy (mikroorganismy, rostlinami a živočichy), které interagují mezi sebou navzájem a také s okolním prostředím. Součástí lesního ekosystému jsou i mrtvé organismy v různém stádiu rozkladu.

Co je to produktivita ekosystému : PRODUKTIVITA EKOSYSTÉMU = množství organické hmoty vyprodukované za jednotku času na určité ploše /produkce rostlin na 1hektar za rok/. Závisí na teplotě, množství živin a vody.

Co je to ekosystém a jeho rozdělení

Ekosystém je množina všech živých i neživých složek, které se v prostředí vyskytují a které spolu komunikují a vzájemně se ovlivňují. Rozlišujeme dva základní ekosystémy – přirozený a umělý. Přirozený ekosystém funguje bez jakéhokoliv či pouze minimálního zásahu člověka.

Co patří do ekosystému pole : Na polích lidé pěstují obilniny (například pšenice, žito …), zeleninu (salát, cibule, mrkev, rajčata …), olejniny (slunečnice, řepka …), nebo okopaniny (řepa, brambory …).

Přirozený ekosystém

Jde o ekosystém s minimálními nebo žádnými zásahy člověka. Probíhají v něm autoregulační mechanismy.

Část půdy určená k pěstování vždy jednoho druhu rostliny.

Co vše patří do životního prostředí

Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.Část půdy určená k pěstování vždy jednoho druhu rostliny.Továrny vypouštějí do ovzduší škodlivé plyny, zemědělci znečišťují půdu používáním hnojiv, moře je znečištěno ropnými skvrnami, ovzduší je znečištěno výfukovými zplodinami z aut, pro těžbu dřeva se kácejí lesy, lidé vyhazují věci z plastu nebo skla, které se dlouhé roky rozkládají.

Mezi typické znečišťující látky patří oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxid siřičitý, freony, polyaromatické uhlovodíky nebo oxidy dusíku. Mezi zdroje znečištění patří průmysl (bodové zdroje), lidská sídla (plošné zdroje) a dopravní prostředky (liniové zdroje).

Co můžu udělat pro přírodu : 10 tipů jak chránit životní prostředí každý den

• Snižte spotřebu vody.
• Vyzkoušejte nakupovat bezobalově
• Vypínejte spotřebiče a zhasínejte.
• Pořiďte si látkovou tašku.
• Omezte jízdy autem.
• Kupte si kvalitní láhev na vodu.
• Starejte se o zeleň ve svém okolí
• Začněte se otužovat.

Co nejvíce ničí životní prostředí : Výsledky ukázaly, že první místo obsadila právě spotřeba energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. Elektrická i tepelná energie se totiž u nás ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Především spalováním uhlí se do prostředí uvolňuje hodně škodlivých látek.

Co nejvic Znecistuje vodu

Hlavním bodovým zdrojem znečištění vody je kanalizace a čištění odpadních vod, zatímco v případě difúzního znečištění pocházejí hlavní zdroje ze zemědělství a elektráren na fosilní paliva (prostřednictvím ovzduší).

Desatero návštěvníka lesa – Znáte pravidla

1. Nedělat hluk.
2. Psa mít vždy na vodítku.
3. Nepoškozovat stromy a keře.
4. Nevstupovat do míst, kde probíhá těžba, manipulace nebo doprava dříví
5. Nevstupovat do oplocenek.
6. Nejezdit (nebo i parkovat) v lese autem nebo jiným motorovým vozidlem.
7. Sbírat lesní plody jen pro svou potřebu.

Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.

Co všechno Znecistuje vzduch : Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.