Geologické děje souvisejí s postupnými proměnami vesmírných těles, bezprostředně se s nimi lze setkat na Zemi. Mohou se odehrávat na povrchu (pak se označují jako vnější geologické děje) či pod povrchem (vnitřní geologické děje). Vnější i vnitřní geologické děje se společně podílejí na utváření a proměnách krajiny.Většinou jsou dlouhodobé (např. vznik pohoří, pohyb litosférických desek), mohou ovšem být i krátkodobé (např. výbuchy sopek, zemětřesení, tsunami).Vnější geologické děje jsou rozděleny dle působících činitelů na kapitoly: Zvětrávání; Činnost moře; Činnost vody; Krasové jevy; Činnost větru; Činnost ledovců; Činnost organismů a vznik půd.

Co je zdrojem energie pro vnější geologické děje : Zdrojem energie pro tyto děje je Slunce a zemská přitažlivost.

Které děje patří do vnitřních geologických dějů

Endogenní (vnitřní) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají v zemi a na povrchu se pouze mohou projevit jejich důsledky – např. sopečná činnost, zemětřesení, orogeneze (vrásnění), deformace zemské kůry.

Čím se zabývají geologické vědy : Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj země a jiných vesmírných objektů. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají v jejich útrobách i na povrchu (geologické děje). Jedním z hlavních zkoumaných objektů je Země.

Dnes žijeme v holocénu, v době kterou považujeme za meziledovou. Geologické působení člověka je tak zřetelné, že někteří navrhují zavést pro poslední dvě století název antropocén.

Geologická období: prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory (kenozoikum) Geologové rozčlenili geologickou minulost planety Země do řady časových (geologických) období podle událostí, které se v tomto období staly.

Co patří mezi vnější geologické děje

Exogenní (vnější) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají na zemském povrchu a formují jej – např. činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.Vnitřní geologické děje jsou vyvolané vnitřní energií Země, vyznačují se pohybem tepla a hmoty. Většinou jsou dlouhodobé (např. vznik pohoří, pohyb litosférických desek), mohou ovšem být i krátkodobé (např. výbuchy sopek, zemětřesení, tsunami).Vnější geologické děje probíhají na povrchu Země (a případně dalších vesmírných těles) a jsou zásadním způsobem zodpovědné za podobu krajiny. Vlivem vnějších geologických činitelů dochází ke zvětrávání. Zvětrávání spojené s odnosem materiálu se označuje jako eroze.

Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70–100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 200 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev. Skládá se ze 7 velkých desek a 12 menších desek.

Co znamená slovo geologie : Geologie – je věda o složení, stavbě a vývoji Země (řec. gé- Země, logos-slovo, nauka). Geologie aplikovaná (např. ložisková, hydrogeologie, stavební geologie).

Jak se jmenuje nauka o Horninach : Petrologie zkoumá horniny ze všech možných hledisek.

Co je to vnější geologické děje

Exogenní (vnější) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají na zemském povrchu a formují jej – např. činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Většinou jsou dlouhodobé (např. vznik pohoří, pohyb litosférických desek), mohou ovšem být i krátkodobé (např. výbuchy sopek, zemětřesení, tsunami).Geologický řez (profil)

Geologický řez je svislý řez (profil) mapovaným územím (linie řezu bývá vyznačena čarou i v mapě), který zachycuje předpokládanou geologickou stavbu pod zemí. Jsou z něj tedy patrné předpokládané prostorové tvary vymapovancýh geologických těles i pod zemským povrchem.

Co je to mrazové zvětrávání : mrazové zvětrávání mechanické působení puklinového i kapilárního ledu v horninách. Opakované tání a mrznutí (regelace) vedou k mechanickému rozpadu hornin (moře kamenné) a také významně ovlivňují vývoj půd – vznikají např. viz polygonální půdy, viz ledové klíny atd.