Základními meteorologickými prvky jsou tlak, teplota, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, sluneční svit, oblačnost, výpar vody na povrchu Země a srážky.Závisí na klimatogeografických činitelích. Teplota vzduchu se měří ve stínu, v meteorologické budce, 2 m nad zemským povrchem rtuťovým teploměrem. Měření se provádí v 7,14 a 21 hodin. Přízemní teplota se měří 0,05 m nad zemským povrchem.Počasí se charakterizuje souborem okamžitých nebo krátkodobě průměrovaných hodnot, zvláště teploty vzduchu, oblačnosti nebo slunečního svitu, směru a rychlosti větru a atm. srážek. Počasí je v podstatě vázáno na troposféru, nad níž se již většinou nevytvářejí oblaky, hydrometeory, bouřky apod.

Co se sleduje při predpovedi počasí : Mezi meteorologické prvky řadíme veškeré projevy počasí, podle nichž dokážeme počasí charakterizovat a tedy popsat. Jde tedy o chlad či teplo, intenzitu proudění vzduchu, stav oblohy. Též míru zakalení, padající srážky, usazené srážky, bouřkové projevy a mnohé další.

Co to je meteorologická družice

Meteorologické družice jsou umělá kosmická tělesa, která slouží k získávání dat o stavu atmosféry Země. Lidstvo je vysílá na oběžné dráhy od roku 1959.

Co jsou to meteorologické jevy : v meteorologické službě označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí s výjimkou oblaků. Patří k nim především meteory, jako jsou např. mlha, déšť, bouřka, sněhová pokrývka, zákal a duha, a dále jiné jevy, např.

Meteorologie je věda zabývající se atmosférou. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je považována za část fyziky, proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách.

V současné době se pro měření teploty vzduchu na meteorologických stanicích používají teploměry. Klasické kapalinové teploměry byly většinou nahrazeny elektrickými, ale princip měření je pořád stejný, tedy měření teploty teploměru, která by se co nejvíce měla blížit teplotě vzduchu.

Jak se tvoří počasí

Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Ohromné masy vzduchu a vody vlivem zemské rotace mají na severní polokouli tendenci pohybovat se ve směru hodinových ručiček. Na jižní polokouli se masy vzduchu a vody pohybují opačným směrem. Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry.Větry: Pohyb vzduchu způsobený rozdílnými teplotami a tlaky vzduchu v různých oblastech Země může ovlivnit počasí. Tlak vzduchu: Tlak vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce a může ovlivnit vývoj počasí. Oceanické proudy: Oceánické proudy a teplota vody ovlivňují počasí v okolí pobřeží.Čím více meteorologických prvků známe, tím lépe umíme počasí popsat.

• atmosférický tlak.
• teplota.
• vlhkost vzduchu.
• rychlost větru.
• směr větru.
• srážky.
• výpar.
• oblačnost.

V pondělí bude jasno až polojasno. později na jihozápadě polojasno až oblačno a ojediněle přeháňky nebo i bouřky. Ranní teploty poklesnou na 8 až 3 °C. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 18 až 23 °C.

Co je to meteorologická budka : bílá plastová nebo dřevěná skříňka sloužící jako ochrana jednoho nebo několika v ní umístěných meteorologických přístrojů před rušivými účinky záření a srážek, která umožňuje dostatečnou přirozenou ventilaci čidel přístrojů.

Co je to inverze počasí : Teplotní inverze – je stav ovzduší, kdy se teplota vzduchu směrem vzhůru nezmenšuje, ale zvětšuje. U povrchu země je chladnější vzduch (např. od sněhu) než ve vyšší vrstvě.

Co může ovlivnit počasí

nadmořská výška a orientace ke slunci (slunečné jižní vs. stinné severní svahy) vzdálenost od oceánu a moře – rozlišujeme podnebí oceánské (vlhčí, stálejší teploty) a kontinentální (sušší, větší výkyvy teplot) oceánské proudy.

v meteorologické službě označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí s výjimkou oblaků. Patří k nim především meteory, jako jsou např. mlha, déšť, bouřka, sněhová pokrývka, zákal a duha, a dále jiné jevy, např.Je vypracována na základě aplikací meteorologických poznatků, jako jsou přízemní pozorování a měření na meteorologických stanicích, aerologická sondážní měření ve vyšších vrstvách atmosféry, družicová a radarová měření, výstupy z regionálních a globálních numerických předpovědních modelů, koncepčních modelů, …

V jaké sféře vzniká počasí : Troposféra má rozhodující vliv pro formování počasí. Tlak a teplota vzduchu v této vrstvě klesají téměř lineárně s výškou. Pokles teploty je asi 0,6°C na každých sto metrů. Tropopauza je tenká přechodová vrstva mezi troposférou a stratosférou.