V roce 1827 skotský botanik Robert Brown (1773-1858, obr. 1) jako první pozoroval chaotický pohyb pylových zrnek ve vodě.Animace Brownova pohybu. Brownův pohyb je důkazem tepelného pohybu částic. Podle kinetické teorie látek se částice v látkách neustále neuspořádaně pohybují. Částice mohou vykonávat pohyb posuvný (např.Brownův pohyb vysvětluje neustálý a neuspořádaný pohyb částic v látkách. Vlivem tohoto pohybu částice jedné látky (vody) narážejí do částic jiné látky (barvivo), přičemž dojde k vzájemnému promísení. Příklady: luhování čaje, voňavka stříknutá do místnosti, pohyb pylového zrnka v kapce mléka, ….

Co je to kinetická teorie látek : Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena. Podle této teorie přísluší pohybu každé částice určitá kinetická energie, která odpovídá teplotě látky.

Kdo byl Brown

John Brown (9. května 1800 Torrington – 2. prosince 1859 Charles Town) byl americký radikální abolicionista a křesťan, který věřil, že ozbrojené povstání je jedinou cestou k ukončení otrokářství ve Spojených státech. Patří k rozporuplným postavám amerických dějin.

Kdo je Robert Brown : Robert Brown (1773 Montrose, Skotsko – 1858 Londýn) byl skotský botanik a lékař. Některá data mohou pocházet z datové položky. Medicínu v Edinburghu nedostudoval. V roce 1793 byl poslán do Irska jako pomocník chirurga, kde studoval irskou flóru.

Kromě vlivu na fyzické zdraví a tělesnou kondici, ovlivňuje pohyb také i psychické procesy, jako jsou myšlení, vnímání, představy, pozornost, vůli a emoce.

Rychlost difúze závisí na teplotě. Čím vyšší je teplota, tím je i vyšší rychlost pohybu částic. Při rychlejších pohybech budou i rychleji narážet do látek a rychleji je rovnoměrně rozmístí.

Jak vypadá Brownův pohyb

Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu. Je limitou náhodné procházky. Vysvětlením Brownova pohybu je, že molekuly v roztoku se vlivem tepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná.století přišli fyzikové s nejrůznějšími teoriemi Brownova pohybu (rozhýbávání částic světlem, teplem z okolí apod.), každá z těchto teorií byla ale zanedlouho zpochybněna. Teprve roku 1905 problém vysvětlil Albert Einstein na základě výsledků které při výzkumu Brownova pohybu získal Marian Smoluchowski.Brownův pohyb je chaotický trhavý pohyb malých částeček (např. pyl ve vodě nebo kapičky tuku v mléku) v kapalině. Je důsledkem srážek molekul vody s těmito částeč- kami. Můžeme ho pozorovat v mikroskopu, kde vidíme částečky hmoty, nikoli však molekuly vody!

Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso. Je to tedy práce, kterou musíme vykonat, abychom urychlili těleso na určitou rychlost. Velikost kinetické energie tělesa, vykonávajícího posuvný pohyb závisí na jeho hmotnosti a rychlosti.

Kdo vymyslel Brownův pohyb : Brownův pohyb poprvé zaznamenal v roce 1827 biolog Robert Brown, když pozoroval chování pylových zrnek ve vodě. Aby vyloučil možnost, že pohyb je projevem případného života, opakoval experiment s částicemi prachu.

Co je příčinou pohybu : – zkoumá příčiny a podmínky pohybu, příčinou pohybu je vždy síla (=dynamis). Na rozdíl od kinematiky, která zkoumá samotný pohyb (jak se hýbe).

Co způsobuje pohyb

Fyzická aktivita posiluje naše srdce a zlepšuje krevní oběh. Pravidelná pohybová aktivita také pomáhá regulovat krevní tlak a cholesterol v krvi. Přispívá ke zvýšení HDL („dobrého“) cholesterolu a zároveň vyvažuje hladinu LDL („špatného“) cholesterolu.

Facilitovaná (usnadněná) difuze

Jedná se o pasivní transport za pomoci transportních proteinů, na které se přenášená molekula nekovalentně naváže a jejichž prostřednictvím je přenesena na druhou stranu membrány.Difuze nastává z důvodu neuspořádaného tepelného pohybu částic. Pohyb částic je v zásadě náhodný, ale látky mají tendenci přecházet z prostředí o vyšší koncentraci do prostředí s nižší koncentrací.

Co je to difuze příklad : Difúze je samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky. Příklady difúze: v plynech (navoněná osoba je po chvíli cítit po celé místnosti atd.) v kapalinách (obarvení čaje, rozpouštění manganistanu draselného ve vodě atd.) v pevných látkách (spojení dvou měděných drátků pájením atd.).