G1 fáze (předsyntetická)

• začíná v okamžiku, kdy se po rozdělení mateřské buňky stává dceřiná buňka soustavou schopnou samostatné existence.
• končí zahájením replikace jaderné DNA.
• průběh: zdvojení buněčné hmoty, intenzivní syntetické procesy – RNA, proteiny.

Během této fáze se zdvojují některé organely a další buněčné struktury. Probíhá totiž soustavná příprava na mitózu, buňka roste, tvoří se nové nutné sloučeniny. Součástí fáze je 2. kontrolní bod – kontrola zda správně proběhla replikace DNA a jestli je jádro v pořádku.9.1.

V mitóze (M) se dělí jádro a v interfázi (I) se buňka připravuje na další mitózu. Interfáze se konvenčně dále dělí na fázi G1 (z angl. gap; pauza, přerušení), fázi S (z angl. synthetic) a fázi G2.

Co je G1 faze : G1 fáze je období buněčného cyklu navazující na mitózu. Označení je odvozeno z anglického growth (růst), protože buňka, která právě prošla dělením, nyní potřebuje dosáhnout původní velikosti buňky mateřské. Tato fáze je zpravidla nejdelším úsekem buněčného cyklu.

Jak dlouho trvá buněčný cyklus

Buněčný cyklus je definován obdobím od vzniku buňky (která vznikla dělením mateřské buňky) až do stadia, kdy dojde opět k rozdělení na dvě buňky dceřiné. Toto období může trvat u některého typu buněk 20–24 hodin (např. buňky kůže), u jiného mnohem déle (např. jaterní buňky se dělí dvakrát do roka).

Ve které fázi buněčného cyklu probíhá nejčastěji translace :

• zahrnuje: G1-fázi – probíhá transkripce a translace.
• S-fázi – probíhá replikace jaderné DNA (pouze v této fázi)
• G2-fázi – probíhá transkripce a translace.

Cytokineze – obvykle začíná již v anafázi, kdy se u živočišných buněk začíná v ekvatoriální rovině pod plazmatickou membránou formovat kontraktilní prstenec tvořený mikrofilamenty a molekulovým motorem myozinem II. Stahováním prstence dojde k rozdělení buňky a poté se kontraktilní prstenec rozpadne.

Pro vznik haploidních buněk je potřeba proces, který je velmi podobný mitóze, ale má úplně jiný výsledek – meióza. Během ní se speciální diploidní buňky rozdělí dvakrát na dvě půlky, čímž vzniknou čtyři samostatné buňky, z nichž má každá odlišnou genetickou výbavu. Meióza je vlastně jako mitóza, jen dvakrát.

Kolik kontrolnich bodu má Bunecny cyklus

Buněčný cyklus a mitóza – počet chromozomů

Při mitóze NEDOCHÁZÍ ke změně počtu chromozomů, po celou dobu buněčného cyklu je buňka diploidní (2n) a obsahuje 46 chromozomů. Mění se pouze počet chromatid – mateřská buňka před mitózou (v G2 fázi) obsahuje 92 chromatid – každý chromozom má tedy 2 chromatidy.Transkripce je enzymatický proces, kdy je jako enzym využívána RNA polymeráza (DNA-dependentní RNA-polymerasa). Prozkoumávání řetězce probíhá od konce 5' ke konci 3'.Navazuje na první meiotické dělení. Mezi nimi již NEDOCHÁZÍ k další replikaci DNA. Probíhá téměř stejně jako normální mitóza. Výsledkem jsou tedy 4 dceřinné buňky, každá s jednou polovinou genetické výbavy.

Mitóza je typ buněčného dělení, při kterém z jedné mateřské diploidní buňky vznikají dvě dceřiné diploidní buňky s identickou genetickou výbavou. Tímto způsobem se dělí somatické buňky, pohlavní dělení je označováno jako meióza.

Co to je buněčný cyklus : BUNĚČNÝ CYKLUS je sled pochodů probíhajících v buňce od skončení jedné mitózy do konce mitózy následující a má 4 fáze: G1 (z angl. "gap" – mezera), S (syntetická fáze), G2 a M (mitóza). První tři fáze se označují jako interfáze, která zaujímá 90 % času celého buněčného cyklu.

Kde v buňce probiha transkripce : Probíhá u všech známých organizmů včetně virů. U bakterií se odehrává volně v cytoplazmě, u některých vyšších organizmů (tzv. eukaryota) probíhá v buněčném jádře. V centru transkripce stojí enzym RNA polymeráza, schopný podle vzoru v podobě DNA vyrábět kopii v podobě RNA.

Co chrání buňku

Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky. Buněčná membrána je selektivně permeabilní pro ionty a organické molekuly, a v zásadě chrání buňku před vnějšími vlivy.

Meióza (zrací dělení) je proces redukčního dělení buňky, který probíhá ve dvou po sobě následujících děleních a jehož výsledkem jsou buňky s haploidním počtem chromozomů. Meiotickým dělením vznikají pohlavní buňky (gamety).Transkripce je proces přepisu jednoho řetězce DNA do komplementárního řetězce RNA. Je katalyzován enzymem RNA polymerázou. Probíhá ve směru od 5' konce nové molekuly RNA k jejímu 3' konci.

Kde v buňce probiha proteosyntéza : Translace neboli proteosyntéza je překlad nukleotidové sekvence mRNA do sekvence aminokyselin proteinu. Proces probíhá na ribozomech a jednotlivé aminokyseliny se zařazují podle pravidel genetického kódu.