V zimě oceníme některé ze stálezelených druhů. Nejlépe se pod stromy daří barvínku (Vinca), břečťanu (Hedera), hluchavce pitulníku (Lamium galeobdolon), kterou zdobí bílé skvrny a od dubna rovněž žluté květy, a bergeniím (Bergenia). Vybírat můžeme také z okrasných travin, jakými jsou např.Borovice lesní je 15–25, někdy až 40 m vysoký strom se zpravidla přímým kmenem, který je u starších jedinců větvený až v horní čtvrtině.Pěnišníky a azalky můžete doplnit vřesy a vřesovci, pierisy, libavkami, kapradinami, dřínem kanadským, bramboříky (zejména Cyclamen coum), bohyškami, konvalinkami, brusnicemi nebo borůvkami chocholičnatými. Pod jehličnany a v jejich okolí se také velmi dobře daří nenáročným kakostům.

Na co se používá borovice : Borovice lesní patří mezi nejvýznamnější hospodářské dřeviny. Poskytuje vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Používá se na výdřevu v dolech nebo na výrobu pražců. Truhlářské využití je slabší vzhledem k jeho značné smolnatosti a špatné vyhladitelnosti.

Co spolu pestovat

Dárek na nástěnku

Druh zeleniny	Co vysadit vedle
cuketa/dýně	kukuřici, fazole, hrách, cibuli, špenát
česnek	rajčata, salát, řepu, jahody, cibulku
fazole	ředkvičky, okurky, kapustu, kedluben, salát, květák, celer, rajčata, brambory, špenát, červenou řepu, ředkev
hrášek	kedlubny, mrkev, okurky, ředkvičky, hlávkový salát

Co zasadit do kyselé půdy : Do stinného koutu zahrady se nejlépe hodí vřesovištní rostliny, jako je například vřes, vřesovec, pěnišníky či kapradiny. Tyto rostliny mají rády tzv. kyselou půdu, proto před osázením přidejte do půdy rašelinu.

Jak dlouho roste

Smrk pichlavý většinou doroste na plantáži do požadované výšky 180 centimetrů za 10 až 11 let. Smrk ztepilý musí růst 9 až 10 let, aby dosáhl zmíněné výšky. Borovice černá potřebuje k 180 cm 7 až 8 let. Borovice lesní roste rychle, k dosažení této výšky jí stačí pouhých 6 až 7 let.

Samotné odumírání borovic není způsobené jen suchem, ale i škůdci, kteří stromy oslabené suchem vyhledávají. Borovice však ohrožuje například i jmelí. "V posledních letech došlo ke zvýšení výskytu jmelí.

Který jehličnatý strom opadá

Asi tušíte, že jediný opadavý jehličnan u nás je modřín.Pod stromy se bude dařit stínomilným rostlinám. Najdete je mezi trvalkami, okrasnými travami, kapraďorosty, cibulovinami, hlíznatými rostlinami i dřevinami. Často jde o nenáročné a rychle se rozrůstající druhy, které v ideálních podmínkách zakrátko vytvoří souvislou pokrývku půdy.Z borovice se připravuje nálev pro vnitřní i vnější (koupele, inhalace, výplachy, kloktání) použití, odvar, z mladých výhonků se vyrábí borovicový sirup, extrakt z pupenů se může přidávat do koupele při revmatismu. Dále se léčebně používají balzámy a oleje.

Dřevo borovice je měkké, pevné, pružné a obsahuje vyšší podíl pryskyřice. Bělová část smetanově bílá až k okru, jádro oranžově hnědé až do rezava.

Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady

• červená řepa, salát X špenát.
• zelí X jahody.
• kapusta kadavá X růžičková kapusta.
• okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
• fazole X fenykl.
• šalotka X hrách, fazole.

Co sázet vedle cibule : Co zasadit vedle cibule: Mrkev Česnek Pórek Kopr Salát Hrášek Rajče Paprika Ředkvičky Červená řepa

1. Mrkev.
2. Česnek.
3. Pórek.
4. Kopr.
5. Salát.
6. Hrášek.
7. Rajče.
8. Paprika.

Které rostliny vyžadují kyselou půdu

K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.

Kyselou půdu s pH v rozmezí 4–6 preferují například rododendrony, azalky, borůvky, brusinky nebo vřes. Většina rostlin má raději neutrální půdu s pH 6,5 až 7,5. Naopak zásaditou půdu s hodnotou pH nad 7,5 budou milovat slunečnice, lilie nebo některé traviny.Nejdéle žijící organismy. Z hlediska krátkého lidského života jsou některé rostliny téměř nesmrtelné. Například nejstarší dodnes rostoucí borovice už byly na Zemi v době, kdy teprve vznikaly první lidské civilizace: Nejstarší borovice dlouhověká dosáhla v roce 2012 stáří zhruba 5060 let.

Proč usychá borovice : V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů.