Pěstují se brambory, oves, len, řepka olejka. Chov krav, prasat, ryb. Nížiny – nejúrodnější půda – ČERNOZEM. Pěstuje se pšenice, kukuřice, řepa cukrovka, vinná réva, ovoce, zelenina, chmel.Typickými plodinami hnědozemí jsou brambory, cukrová řepa a obilniny. Půdy, které mají velké množství humusu, nazýváme černozemě. Jejich výrazná tmavá barva na sebe upoutává především v nížinách, podél velkých řek a v teplých oblastech. Místa výskytu černozemí se vyznačují dlouhou zemědělskou tradicí.Černozem je nejúrodnější typ půdy. Pěstuje se tady zejména pšenice, kukuřice, cukrová řepa. V teplejších oblastech vinná réva, ovoce a zelenina, chmel. Chovají se zde koně, prasata a drůbež.

Co roste v nížinách : nížiny – černozemě – pšenice, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina, chmel, koně, prasata, drůbež.

V jakých oblastech se vyskytují podzoly

Podzoly se nacházejí většinou ve výšce nad 800 m, v prostředí se silně kyselými srážkami, nebo tam, kde je voda následně okyselena prostředím opadanky (jehličnaté lesy, smrkové monokultury apod.) Podzol je nejrozšířenějším půdním typem subarktického pásu.

Co to je černozem : černozem velmi úrodná půda složená z mocného A-horizontu (bohatého humusem a s karbonátovým horizontem při bázi) a C-horizontu. Černozem je slabě vápnitá; vzniká hlavně na spraších v oblastech s omezenými dešťovými srážkami (zvláště ve stepích).

Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty.

Podzol či podzoly (z ruského под – pod, зола – prach) je označení pro vyluhovanou, neúrodnou půdu, která vznikla procesem podzolizace, působením klimatických vlivů, zejména pak nadměrné vlhkosti vzduchu.

Co se pěstuje v podhorské oblasti

Plodiny středních podhorských oblastí a lepších horských oblastí (bramborářská výrobní oblast): pšenice, ječmen, žito, oves, tritikale, luskoviny, brambory, olejniny, len, jetel, trávy, krmná kapusta, krmná řepa.Na krajích rybníka roste rákos, orobinec širokolistý, rdesno obojživelné, blatouch bahenní, ale i stromy jako vrba a olše. a další živočichy. a blešivci. Larvy hmyzu a nitěnky stále přerývají bahno na dně a zvyšují tím jeho plodnost.V ČR se černozemě nacházejí v moravských úvalech, středním Polabí, dolním Povltaví a dolním Poohří.

Šedozem je půdní typ vznikající v oblastech přechodů černozemí k hnědozemím. Má ještě poměrně hluboký humózní horizont. Ochuzený horizont může, ale nemusí být v profilu patrný. Obohacený horizont s povlaky jílových minerálů ale vytvořen je.

Co lze na orné půdě : Na orné půdě lze tedy zřídit plantáž na vypěstování rychle rostoucího dřeva, kterým budete topit, nebo ovocný sad, ale také plantáž vánočních stromků. To se mnohým může zdát jako jednoduchý výdělek, ale podle pěstitelů to tak není.

Jak zabranit znecisteni půdy : Pravidelným sledováním zátěže zemědělských půd se tak eliminují uvedená rizika. Řešení problematiky kontaminace půdy dále spočívá v limitování obsahů kontaminantů ve vstupech do půd (hnojiva, pesticidy, kaly ČOV, vytěžené sedimenty), které je u nás legislativně rovněž upraveno a dále v realizaci pravidelných kontrol.

Jak vznika Podzol

podzol půdní typ vznikající na kyselých matečných horninách s lesním nebo jiným rostlinným pokryvem. Pod povrchovým kyselým humusovým horizontem následuje vybělený (vyloužený) horizont A2 a pod ním se hromadí sloučeniny Fe3+, popř. i humusu (horizont B).

Podzoly se nacházejí většinou ve výšce nad 800 m, v prostředí se silně kyselými srážkami, nebo tam, kde je voda následně okyselena prostředím opadanky (jehličnaté lesy, smrkové monokultury apod.) Podzol je nejrozšířenějším půdním typem subarktického pásu.Nejdůležitější skupinou plodin jsou u nás obilniny, které pokrývají více než polovinu osevních ploch. Do rostlinných komodit patří obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny, cukrová řepa a brambory, dále ovoce, zelenina, chmel, réva vinná, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, květiny a školkařské výpěstky.

Kde se pěstuje obilí v ČR : Nejvíc se v Praze pěstuje pšenice, v ČR také

Co se týče obilovin – pšenice se v Praze pěstuje na 4449 hektarech, žito na 104 hektarech a ječmen na 1664 hektarech. Z pícnin na orné půdě se v metropoli na 163 hektarech pěstuje kukuřice na zeleno a na siláž.