Rostliny rašelinišť

Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.). Rašelina má dobrou nasákavost a květináče s rostlinami naplněné rašelinou snadno nasají vzlínáním roztok (voda a živiny).Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.

Jak se vyrábí rašelina : Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dále rostou a aktivně tak ovlivňují prostředí, ve kterém žijí.

Co hnojit rašelinou

pro přihnojení pro veškerého ovoce a zeleniny (salát, rajčata, papriky,bylinky nebo jahodníky), ovocných a okrasných stromů a keřů používá se k přípravě pěstebních substrátů, a to i pro kyselomilné rostliny (azalky, rododendrony či borůvky)

Kde roste rašeliník : Roste na místech, které nazýváme rašeliniště. S těmi se můžeme setkat na dlouhodobě vlhčích místech, jako jsou vlhké lesy, bažiny, mokřady, břehy a také některé hráze skal. Smrtí lodyžek rostliny rašeliníku, které se při rozkladu smíchají s dalšími prvky, dávají vzniku rašeliny.

Využití rašeliny spočívá zejména v obohacení písčitých nebo těžkých půd humusem. Taková půda je pak kyprá, zadržuje potřebné množství vláhy a živin a snadněji se zahřívá, což je důležité hlavně při pěstování rané zeleniny.

Rašelinové zábaly pomáhají při léčbě:

pohybového aparátu (zejména onemocnění degenerativního nebo úrazového původů (fáze hojení)) artróz a bolestí kloubů svalových kontraktur.

Jak vylepšit těžkou půdu

Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyživí, ale také prohřeje. Těžká půda obsahuje ve srovnání s písčitou mnoho jílovitých částic. Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo.K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.Čím škodí těžba rašeliny Že těžba rašeliny ničí cenné biotopy, se moc neví, distributoři pytlů se substráty se tím nechlubí a osvěta pokulhává. Navíc bližší azalka na zahradě než nějaké brebery v Pobaltí, tak to prostě je.

Na jaře, na podzim, případně uprostřed sezóny pokud je to potřeba. Ideální doba k aplikaci hnojiva na trávník je období krátkých přeháněk, abyste nemuseli půdu zvlhčovat. Silné přeháňky nejsou vhodné, protože hnojivo naopak spláchnou.

Na co se používá rašeliník : Hodí se na vnější použití, poslouží k léčbě kožních onemocnění, tedy některých druhů ekzémů, lupénky, při léčbě akné nebo dokonce omrzlin. Může také poskytnout první pomoc při bolestivém bodnutí hmyzem. Dokonce jsem našel i informaci, že rašeliník je možné používat jako prevenci proti obtížnému hmyzu.

Jak poznat rašeliník : Bezpečně se dá poznat mikroskopicky podle tvaru lodyžních listů. Nejvíce podobný je druh Sphagnum fimbriatum, který roste na podobných stanovištích (často vedle sebe). S. fimbriatum je mnohem štíhlejší, lodyžní listy jsou třásnité i po stranách.

Co léčí rašelina

Rašelinové zábaly pomáhají při léčbě:

artróz a bolestí kloubů svalových kontraktur. ekzémů a akné pomáhají snížit napětí a stres.

Použitý jednorázový rašelinový obklad se může likvidovat běžným způsobem – vyhozením do koše nebo oddělit vlies od fólie a rašelinu použít jako zeminu pro květiny případně kompostování a obal vyhodit do koše. Poté pokožku otřeme mokrou žínkou, obklad vyhodíme a nosič uschováme pro další použití.Kromě vřesu a vřesovce vysaďte okrasné trávy, drobnější jehličnany (jalovce, borovici kleč, zakrslé smrky) a menší keře (čilimník, kručinku, dřišťál).

Co zasadit do kyselé půdy : Do stinného koutu zahrady se nejlépe hodí vřesovištní rostliny, jako je například vřes, vřesovec, pěnišníky či kapradiny. Tyto rostliny mají rády tzv. kyselou půdu, proto před osázením přidejte do půdy rašelinu.