U každého ohebného slovního druhu můžeme určovat různé kategorie, u sloves vedle například osoby, čísla a času také jejich vid. Ten rozděluje slovesa na dokonavá a nedokonavá. Jaký je mezi nimi rozdíl si můžete přečíst v dnešním článku.Slovesné způsoby

Slovesa v češtině vyjadřují oznamovací, rozkazovací a podmiňovací způsob. Základním způsobem je oznamovací způsob (indikativ), který vyjadřuje děj jako jistý, skutečný.Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum).

Jak se rozdělují slovesa : Slovesa dělíme na: plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele: předmětová – váží k sobě předmět ustálenou vazbou (předložkově, bezpředložkově, v 2., 3., 4.

Co určujeme u sloves rod

Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna).

Jak se určuje sloveso : Slovesa jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Sloveso je ve většině případů ve větě přísudkem. Slovesa lze časovat, což znamená, že mění svůj tvar podle času, v němž se děj odehrává. Příklady sloves: běžet, myslet, dělat, skákat, koupit, vyhodit, rozhodnout.

Slovesná osoba

Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu. První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Slovesný čas je jednou z kategorií, které určujeme u sloves. Úplně jednoduše bychom mohli říct, že každý děj se buď už mohl stát, děje se teď, nebo se teprve bude dít. Podle toho rozdělujeme také slovesa na ta, která jsou v čase minulém, přítomném či budoucím.

Jak poznat rod v češtině

V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.Snadno vid poznáte, pokud si sloveso řeknete ve správném infinitivu a před něj vložíte sloveso bude (budu). Pokud to lze říct je sloveso NEDOKONAVÉ. Pokud to nelze říct, jde o sloveso DOKONAVÉ. Pokud byste s tím měli problém, je tu ještě výklad na škole v pyžamu.

K fázovým slovesům řadíme: začít, zahájit, přestat, skončit apod. infinitiv plnovýznamového slovesa.

Co Urcijeme u sloves : určujeme u nich OSOBU, ČÍSLO, ZPŮSOB a ČAS, později i ROD, VID a DOKONAVOST.

Jak se určuje infinitiv : Infinitiv snadno poznáme podle jeho zakončení. Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).

Jak spravne urcit slovní druhy

Tipy k určování slovních druhů

Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.

Podstatné jméno paní skloňujeme podle vzoru jarní pro ženský rod, podle kterého běžně skloňujeme přídavná jména. Jediný rozdíl je u 2. pádu množného čísla, ve kterém je tvar (bez) paní, ne (bez) paních.Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Jak poznat Nedokonavý viď : Nedokonavý vid vyjadřuje neukončený nebo probíhající děj. Slovesa nedokonavá mají tvary vyjadřující minulý, přítomný i budoucí čas (př. seděl, sedí, bude sedět). Budoucí čas se tvoří za pomocí tvarů slovesa být a infinitivu konkrétního plnovýznamového slovesa.